• Téma: Koronavirus

Média už nějakou dobu virálně šíří informace o virové nemoci COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019), což je infekční onemocnění, kterou způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, který se začal šířit v prosinci 2019 z Číny. Na konci února 2020 je na celém světě 81 270 potvrzených případů, včetně 2 771 úmrtí.^[2] *1

Nemoc má podobné příznaky i průběh jako závažnější chřipka, proto je obtížné ji od chřipky na první pohled rozeznat. Jako první se projevuje horečka, vysoká únava a dušnost. Později se přidá suchý dráždivý kašel, případně bolest svalů a kloubů.^[8][4] Závažnější případy mohou vést k zápalu plic,^[10] selháníledvin a smrti.^[11] Nemoc lze v současnosti spolehlivě odhalit pouze krevními testy, kde se v odebraných vzorcích následně hledá stejné RNA jako má koronavirus. V Čr se denně testuje kolem 200 lidí, aktuální stav je zde, dosud zatím negativně. Zatím není žádná vakcína, která by účinkovala přímo proti viru.^[12] K potlačení některých příznaků onemocnění se ale může zahájit i podpůrná léčba běžně dostupnými léky.^[14] *1

Panují obavy, jak hodně se nemoc rozšíří. Záleží na tom, jak zafungují preventivní opatření (karantény, doporučení) a jak rychle virus zmutuje a ztratí svou účinnost, což se dnes zatím neví.

Nemoc se nemusí nakonec nějak výrazně rozšířit, jako např. SARS (který je způsoben podobným virem, také se rozšířil z Číny v roce 2002, postihl ale “jen” 8tis. lidí a z toho kolem 800 lidí zemřelo)*2 nebo ptačí chřipka (která napadá předně drůbež, ale od roku 2005 se projevily i jednotlivé případy přenosu na člověka)*3.

Mnohem horší dopad měly chřipkové epidemie v minulosti – např. Asijská chřipka 1889-1895, které podlehlo přes milion lidí. Nejznámější je ale Španělská chřipka na konci I. světové války, kterou se nakazila 1/4 tehdejší populace země (500 mil. ze 2 mld.) a podlehlo jí 50-100 mil. lidí (víc než v celé válce), což odpovídá úmrtnosti 10-20%. Epidemie trvala 2 roky a měla dvě vlny, v každé podléhala jiná část obyvatelstva. Poté epidemie poměrně rychle vymizela. Poněkud zneklidňující je, že se dodnes pořádně neví jak – jestli zafungovala preventivní opatření a léčba, anebo prostě vir zmutoval a přestal být tak nebezpečný *4, což jako lidstvo nemáme pod kontrolou, takže i modlitba může být na místě.

Nejistota ohledně dalšího vývoje nemoci a dopadu případných karanténních opatření zneklidňuje obyvatelstvo, což se může projevit např. ve zvýšených nákupech trvanlivých potravin. Dnes jsou totiž naše města a obce totiž naprosto závislá na zásobování zvenku, částečně i z ciziny. A v případné uzavření určitých oblastí anebo potravinářských provozů i jen na několik týdnů může neblaze ovlivnit komfort občanů (každý den maso, čerstvé pečivo, zelenina…).

Ve Slatiňanech se však zatím run na obchody nekoná, aspoň podle vyjádření prodavačů či vedoucích u Málka, ve Večerce, v Květu a v Prameni se zatím nějaký výrazně větší zájem o trvanlivé potraviny neprojevil. V Květu a Prameni mě ujistili, že jejich dodavatelé jsou na větší přechodnou poptávku připraveni. V lékárně sice roušku momentálně neseženete, nicméně její účinek je sporný a hlavně – kdo si troufne chodit po ulici s rouškou nebo s respirátorem?

Já vím, že tohle není úplně komunální téma. Ale politici se mě dokola ptají na sledovanost. Takže pokud chci, aby mi sem také občas něco přispívali, tak holt musím sem tam hodit i nějaké globální téma, které se nás sice týká mnohem méně, ale přesto je sledovanější, než třeba zmařená část chodníku ve Švermově nebo rozjetý projekt kulturního centra za 100 melounů… Takže vám tímto vřele děkuji za to, že jste sem klikli. (autor:)