Socha byla restaurována v ruce 2010 pardubickým sochařem a restaurátorem Karlem Krátkém. Poslední předchozí obnova byla provedena v roce 1871. Podnět dal Okrašlovací spolek místní části Škrovád a MěÚ Slatiňany, jíž socha patří.
Tomuto opatření předcházel nezbytný restaurátorský záměr, de facto povolení k ošetření věkem zašlé sochy, který vypracovala škrovádská rodačka a pracovnice památkové péče MgA Markéta Korečková z Prahy. Po zevrubném popisu sochy a následném bližším ohledání konstatovala, že její životnost ovlivňuje několik faktorů, rozrušujících kompaktní hmotu pískovce, který se pak začíná rozpadat. Je to právě zejména vlhkost, zdola vzlínané vody z pískovcového fundamentu, spady prachu z exhalací lokálních topenišť, uchycená mikroflóra v pórech atd. Pozorovaná větší poškození skulptury nastala již po odlomení zvětralých částí u atributu světce a dalších detailů sochy.
Na základě těchto zjištění byl doporučen vhodný postup pro restaurátora s finančním rozpočtem pro tento účel. Do výčtu prací byla zahrnuta obnova zlacení a u konkrétních míst zvýraznění už chybějící polychromie.
Na jaře 2010 restaurátor Krátký sochu i se soklem po částech rozebral a odvezl do ateliéru, v němž jednotlivé díly ošetřil, zacelil odlomené části, doplnil poškozené zlacení a povrch podrobil důkladné hydrofobizaci, což je povrchová úprava bránící pronikání vody do hmoty pískovce. Po více než půlroční práci byla socha vrácena na původní místo, jejíž sokl byl navýšen o betonovou mezivrstvu s izolací.
Městu ji p. Krátký předal 2.11.2010 za přítomnosti jejich zástupců se závěrem, že on ještě provede na jaře příštího roku barevnou retuš sochy.
Cena restaurování pomníku se symbolem světce byla restaurátorem fakturována částkou 132 000 Kč, z čehož se 60% uhradilo z grantu, který Pardubický kraj vyčlenil v roce 2010 z fondu Programu stavební obnovy a restaurování kulturních památek.
Cílem restaurování sochy bylo prodloužení životnosti této kulturní památky a uchovat ji dalším generacím místních občanů jako vzpomínku na těžkou práci jejich předků, které byl sv. Nepomucký němým svědkem v době největšího rozmachu lomů, resp. těžby kamene a jeho zpracování.
Odkaz: *1 Ozvěny 2016/5 – Vorel Milan: Socha sv. Jana Nepomuckého ve Škrovádě byla patronem kameníků zdejších pískovcových lomů