Podle Svazu měst a obcí se předpokládá snížení příjmů z důvodů zrušení superhrubé mzdy o cca 1 034 300 Kč až 2 250 500 Kč 1. Další pokles se očekává vlivem COVIDu.
Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 a slouží u zaměstnance jako základ daně z příjmu, viz Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb, § 6 odst. 12:
Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění.
Tehdy se zvýšil základ pro výpočet daně, ale protože sazba daně se snížila z 19% na 15%, tak celkový dopad na stát i plátce nebyl výrazný (v řádu %).
Nedávno byl byl tento základ opět vrácen na příjmy bez odvodů, avšak % zůstalo, čímž se daně efektivně sníží o ca. 1/4.
Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních, což obcím vyrovná asi 2/3 předpokládaného výpadku.3
V návrhu rozpočtu to dělá 1-2% celkových výdajů, avšak většina z nich patří k obligatorním, tedy které nedají snadno snížit (např. mzdy), a tak se to projeví pravděpodobně hlavně na poklesu (tzv. falkulativních), zejména investic a volnočasových dotací, které tím pádem mohou klesnout až o 5%.
Tuto obavu však nesdílí místostarosta Stanislav Šťastný, podle kterého v návrhu rozpočtu na rok 2021 došlo k výraznému seškrtání provozních výdajů při zachování investiční dynamiky z předchozích let, neplánuje se žádný pokles investic. Příjmy města byly sníženy o cca 14%, což dostatečně zohledňuje plánovaný pokles příjmů obce ze sdílených daní (je dokonce větší, než současná predikce).