Záplavová jsou území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území navrhuje správce vodního toku a na základě návrhu je vodoprávní úřad povinen stanovit tento rozsah.1 Rozlišuje se území, kam se s velkou pravděpodobností rozlije řeka při 5ti, 20ti, 100 a 500-leté záplavě.
Mapa
HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Výzkumného ústavu vodohospodářského VÚV TGM – mapa okolí Slatiňan2
Další podobný on-line zdroj je Elektronický digitální povodňový portál 
www.edpp.cz, provozuje envipartner s.r.o. Brno.
Význam pojmů
Liší se podle účelů, různé subjekty definují různě:
- Povodeň – výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, resp. je zaplavení území vodou vylitou z břehů toků či nádrží v důsledku zvýšení hladiny nebo protržení hráze; povodně jsou přirozené (vlivem počasí) a zvláštní (havárie nebo závada)3
- Záplava – stojatá nebo tekoucí voda v místech, kde normálně nebývá buď vlivem povodně nebo z jiné příčiny.3
- Záplavová čára – křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní3
- Záplavové území – území vymezené záplavovou čárou3
Význam a historie záplav
Záplavy nejsou všude jen katastrofou, hlavně v subtropech hlavně dřívě umožňovaly v některých místech zemědělství (Egypt, Mezopotámie, Čína).
I v našich šířkách umožnili vzniku úrodných niv, které dříve mnohem více zadržovaly vodu, který dnes pak prudčeji a rychleji na jaře a po deštích opustí krajinu, někdy i za doprovodu záplav. Ale ještě třeba před 200 lety byly nivy podle řek vesměs bažinaté a tvořily hlavně pastviny lužní lesy právě kvůli zachycené sezónní vlhkosti, zatímco orná půda byla ve vyšších polohách, kde jsou dnes více lesy4. Mokřady, (občas zaplavované) pastviny a lužní lesy se změnily meliorací a úpravou toků na ornou půdu a také byly významně zastavěny.
Povodňový plán města Slatiňany
Vydává město a určuje postup při povodni či záplavě. Jeho znění je zde. Ten určuje tzv. zátopové území a to slovně Zátopové území je v mapovém podkladu vymezeno záplavovou čarou maximální povodně a je přílohou č. 2 povodňového plánu. Zátopové území na katastru města Slatiňany je stanoveno Okresním úřadem Chrudim ze dne 15.3.1994 a je přílohou č. 3 povodňového plánu. Zátopové území dle tohoto plánu kopíruje: pravý břeh řeky Chrudimky v úseku: Škrovád – ul. Škrovádská – Škrovádské nábřeží k domu č.p. 327, odtud se začíná rozlévat směrem k ul. T. G. Masaryka až k ul. Švermova, kterou kopíruje po celé její délce až k železničnímu přejezdu na Vlčnov. Železniční trať směrem na Chrudim kopíruje po levé straně až k železničnímu přejezdu k nemocnici a dále se rozlévá do vzdálenosti cca 350 m od silnice k okresní nemocnici. Tím zasahuje veškeré objekty v Presích. levý břeh řeky Chrudimky, zde zabírá zátopové území plochu kolem Okrouhlického potoka u Svídnice, dále pak většinou kopíruje levý břeh a rozlévá se do vzdálenosti cca 100 m a tím
ohrožuje nejbližší obydlí u řeky ve Škrovádě. Od domu č. p. 106 se rozlévá do luk, do vzdálenosti cca 300 m. Před prvními domy na Podskále zasahuje pouze do vzdálenosti cca 50 m od břehu. Přesto by došlo k zatopení všech domů této lokality. Od lávky na Podskále až k lávce u zdravotnického střediska by došlo k zatopení plochy cca 10 až 30 m. Od lávky u zdravotnického střediska kopíruje zátopové území ul. Vrchlického a ul. Na ostrově až k poslednímu domku č. p. 411, kde se začíná rozlévat až do vzdálenosti 450 m od levého břehu Chrudimky. Tím by byly zatopeny domy v Píšťovech.56
- MŽP: Záplavová území , mapa2.5.2021[↩]
- mapa HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Výzkumného ústavu vodohospodářského VÚV TGM https://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvs_zapluz&lon=15.8151141&lat=49.9089483&scale=30240[↩]
- wikipedia: Povodeň 1.5.2021[↩][↩][↩][↩]
- v publikaci Sucho v Českých zemích, kap. SUCHO A JEHO PŘÍČINY, str. 227 to ilustrují na středním Polabí, kde v 19. století tvořila orná půda jen 17% plochy[↩]
- POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA SLATIŇANY z 13. dubna 2015[↩]
- slatinany.cz – krizové řízení[↩]