K trombózám, tedy nežádoucímu ucpání cév v místech, kde má krev volně proudit, dochází po covidovém očkování extrémně vzácně: u vakcíny Johnson & Johnson u jednoho až dvou jedinců z milionu očkovaných, u vakcíny od AstraZenecy zhruba u deseti lidí z milionu (ohledně jiných vakcín je situace zatím nejasná nebo se jich tento problém netýká). Asi pětina až třetina těchto případů končí smrtí. Mnohem častěji se však krevní sraženiny tvoří u lidí, kteří covidem onemocní – postihují 39 pacientů z milionu. Je tedy podstatně menším rizikem očkování podstoupit než se mu kvůli obavám z trombózy vyhýbat. Na druhou stranu, trombóza po očkování může zabít zdravého člověka, který se jen chce chránit proti možnému nebezpečí.1
Příznaky trombózy po očkování
Příznaky trombózy se nejčastěji projevují za šest až 14 dní po očkování, ale mohou nastat až skoro za měsíc. Patří k nim mimo jiné problémy s viděním a motorikou, bolest v břiše nebo na hrudi, zvracení, potíže s dechem, bolest nebo otoky nohou a vyrážka v podobě drobných krvavých teček na kůži. Pokud se něco z toho objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.1
Ministerstvo zdravotnictví reaguje na doporučení České vakcinologické společnosti a SÚKL týkající se používání vakcíny Vaxzevria a Janssen primárně u osob starších 60 let
U vakcín Vakcíny Vaxzevria a COVID-19 Vaccine Janssen nadále převládají benefity nad riziky. „U osob, u kterých již bylo zahájeno očkování první dávkou vakcíny Vaxzevria (pozn. vakcína Janssen je jednodávková), je nyní důležité dokončit schéma aplikací druhé dávky stejné vakcíny bez ohledu na věk. Vzácné krevní sraženiny se navíc vyskytovaly spíše po první dávce. Nedoočkovaný člověk není před koronavirem dostatečně chráněn a je tak vystaven riziku nákazy,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.2
Syndrom TTS zahrnuje jak přechodný výrazný pokles krevních destiček, tak vznik trombóz, zpravidla v neobvyklých lokalizacích (především v mozkových žilních splavech). Pokud taková reakce nastane, vyžaduje hospitalizaci a urgentní specifickou léčbu. Nejedná se však o stejný typ krevních sraženin, jako jsou klasické hluboké žilní trombózy (často spojovány s užíváním hormonální antikoncepce). Každá z těchto reakcí má jiný mechanismus vzniku. Riziko klasické hluboké žilní trombózy je navíc po aplikaci těchto vakcín nižší, než je pozorováno v běžné populaci. Na syndrom TTS je potřeba pohlížet jako na samostatnou klinickou jednotku.2
Z hodnocení EMA vyplývá, že TTS je možným nežádoucím účinkem obou vektorových vakcín, vyskytuje se však jen velmi vzácně. Na základě spontánních hlášení lze jen zhruba odhadnout frekvenci nežádoucího účinku, pro TTS je výskyt přibližně u 0,01 % očkovaných. Pro porovnání, riziko krevních sraženin všeobecně (nikoli specificky TTS) u žen užívajících hormonální antikoncepci je vyšší a pohybuje se v rozmezí 0,06-0,14 %, u kuřáků je riziko dokonce okolo 0,18 % za rok. U pacientů hospitalizovaných s covid-19 se riziko tromboembolií všeobecně odhaduje v rozmezí 9–21 % (9 % u všech hospitalizovaných, 21 % u pacientů hospitalizovaných na JIP).2
- Respekt: Trýznivé dilema[↩][↩]
- MVCR: Ministerstvo zdravotnictví reaguje na doporučení České vakcinologické společnosti a SÚKL týkající se používání vakcíny Vaxzevria a Janssen primárně u osob starších 60 let 9/6/2021[↩][↩][↩]