Objektivně existují problémy a výzvy celo kontinentálního rozměru, s nimiž se jednotlivé státy samy nejsou schopny vypořádat (bezpečnost, migrace, klimatické změny, nárůst moci nadnárodních korporací apod.) a jejichž řešení evropský občan přirozeně očekává od mezinárodní organizace kontinentálního rozměru – od EU.
Těmto výzvám ale neodpovídají ani pravomoci EU, ani přidělené rozpočtové prostředky, ani institucionální uspořádání. Pohledem na rozpočet EU se zdá, že absolutní prioritou EU je zemědělství. Přitom podle Eurobarometru významná většina Evropanů opakovaně žádá větší integraci jako odpověď na tyto celokontinentální výzvy.1
Žijeme ve světě, kde je globalizována výroba, obchod, náboženství, zábava i zločin, jen politika se drží převážně hranic národních států.
To ale působí napětí, protože prostor pro autonomní rozhodování národních států EU je působením nadnárodních korporací i velmocí (Spojené státy Rusko, Čína) podstatně zmenšen, což má za následek, že vlády pocházející z klasických politických stran nejsou schopny vyhovět voličům, a ti proto mají tendenci volit stále radikálnější politické strany. Velkým úkolem této doby i EU je nalézt nový model fungování demokracie v situaci, kdy národním státům dochází dech.
- eurobarometer 84, 2015[↩]
Odkaz: Universum ČKA 2/2021 str. 23