• Téma: Zdražování energií
• Téma: Energetika

Cena elektřiny a plynu na zimu 2021-22 se několikanásobně zvedla na burzách po celém světě, trochu víc v Evropě. Více či méně to pocítí jejich odběratelé, tedy my. Jak postupovat, aby nás to co nejméně bolelo? Někdo nové ceny řeší teď kvůli tomu, že mu skončil dodavatel a hledá nového, jiným budou končit smlouvy.

Obchodem a distribucí energií se náhodou profesně zabývám už přes 20 let¹, takže se pokusím osvětlit některé okolnosti

Jako rozumné se nabízí:

• U ukončeného dodavatele zablokovat inkasa
• Spotřeba se průměruje za mnoho měsíců, někdy i let, podle skutečných odečtů. Proto pokud chcete začít šetřit, proveďte samoodečet, jinak se vaše úspora rozmělní do celého roku a budete platit drahou cenu za energii, kterou jste spotřebovali třeba v létě.
• Hradit všechny zálohy a faktury, jestli nechcete spadnout do exekuce – pokud na to nemáte, tak to řešte hned a rozhodně ne půjčkami u lichvářů. Úřad práce poskytuje pro takové případy Mimořádnou okamžitou pomoc².
• Při uzavírání nové smlouvy preferujte krátkou platnost, ideální je na dobu neurčitou (3 měsíce výpověď je ze zákona), i kdyby nabízená cena byla o polovinu vyšší. Než nevýhodná x-letá smlouva může být výhodnější zůstat ještě nějakou dobu v DPI, pokud následně cena opravdu klesne. Např. s ČEZem se podařilo známému vyjednat cenu na dobu neurčitou. Ale musel si o ni říci.
  • Šmejdi totiž zneužívají nálady ve společnosti, že zdražení je definitivní a dlouhodobé a nutí lidi fixovat vysoké ceny na mnoho let. A přitom za posledních 14 dní už klesla cena na burze o 20% (viz graf níže).
  • Výhodou je členství ve větší skupině zákazníků, např. ve skautské energii, která vyjednává rychlé a relativně výhodné nabídky pro všechny
  • Pokud nejsou po ruce smlouvy na dobu neurčitou, nabízejí se jako alternativa k drahým fixacím nakupovat za plovoucí ceny odvozené z burzy, např. kterou např. provozuje státní organizace OTE.  Cenu sice nemáte předem danou a může mít velké výkyvy nahoru, ale zároveň při poklesu ceny na burze klesne i cena vaše, např. produkt SPOT přes společnost bidli.cz (normálně a 3 roky, přes Skautskou energii na 1 rok).
• Při výběru dodavatele mohou pomoci srovnávače – dobrý je třeba na TZB-info Nezávislé porovnání cen elektřiny a plynu | Ceny 2021 (tzb-info.cz) nicméně ne vždy jsou informace aktuální, takže si zkontrolujte smlouvu
• Nízká záloha neznamená nutně nízkou cenu energií! Nechte si nabídku promyslet, nevíte-li, poraďte se s rodinou Pro takovéto situace je dobré, když rodina funguje a není rozpadlá a rozhádaná či dobrými známými.

Zdražení je jen dočasné

Jak vyplývá z následujících grafů: černá čára je cena na rok 2022, zelená na rok 2023. Časová osa ukazuje, kdy platila jaká cena. Teď jsme v pravé části grafu, na začátku je cena přesně před rokem.³⁴

Nízká cena 2023 a 2024 ukazuje, že v zimě 2022/2022 bude energie mnohem levnější, což také dokazuje kvartální graf níže.

Ze snížením budoucích cen také plyne, že současné zvýšení ceny nemá nic společného s elektromobily a zavíráním elektráren v Německu, které v dalších letech bude naopak sílit.

Cena elektřiny je silně ovlivněna cenou plynu, i grafy jsou podobné.

Na 1/4 letních cenách je vidět, že nejdražší je jednoznačně zima 2021/22, tedy Q04-21 a Q01-22.  Zbytek roku je nižší včetně počátku další zimy (samozřejmě přiměřeně „vytažený“ vysokou cenou prvního čtvrtletí):

Nynější ceny elektřiny jsou vysoké, ale rozhodně ne astronomické. Před 20ti nebo 13ti lety byly podobné.

Noviny jsou plné titulků o astronomických cenách. Astronomická je možná prudkost nárůstu, ale ceny jsou aktuálně (9/11/2021) srovnatelné s cenami před uvolněním trhu, zvlášť když započteme inflaci, která je průměrně 2%, tedy za 13 let klesla hodnota peněz 1,02^13 1,3x, za 20 let 1,5x⁵(centrální banka se snaží tuto míru udržet dlouhodobě).

Od 90.let byly i ceny komodity pevné a určovány ERU, které dnes určuje už jen část ceny, tedy ceny distribuce a byly.  Trh s elektřinou byl liberalizován v roce 2006 a od té doby se ceny odvádějí od burz elektřiny (hlavní u nás je PXE). Díky tomu se zavedla mezi výrobce konkurence a ceny dlouhodobě poklesly na mnoho let. Za tu dobu byly jen dva nepříjemné výkyvy a to kolem krize v roce 2008 a nyní. Většinu doby však ceny byly díky konkurenci mnohem nižší, než dříve státem regulované.

Např. v roce 2001 byla 3,46 Kč/kWh v sazbě D02 vč. DPH, po započtení inflace 5,14Kč/kWh v dnešních cenách ⁶ Nyní, v době nejvyšší špičky na burze⁷, která ovlivňuje nákupy i na další roky, je cena v hodně drahém ceníku v nejnevhodnější dobu ČEZ na 3 roky včetně distribuce 6,00Kč/kWh⁸. Což je jen o 20% více. Nicméně mnoho předchozích let a nejspíš i následujících byla a bude díky burze a konkurenci cena mnohem nižší, např. v roce 2017 po započtení inflace byla 3,79Kč/kWh⁹

Je tedy pravda, že v aktuálním ceníku ČEZ na 1 rok je cena mnohem vyšší  – 7,34 Kč/kWh⁸, z čehož plyne, že i ČEZ předpokládá pokles cen v dalším roce a že zvýšení není trend, ale jen exces.

Graf níže ukazuje situace na trhu od roku 2008.

Nikdo vám dnes nemůže dát levnou energii, ale za půl roku třeba jo

Energie nakupují obchodníci na burze na určité období dopředu (měsíc, čtvrtletí či roky). Když sjednáte smlouvu třeba na rok 2023, tak obchodník jde na trh a za aktuální cenu nakoupí pro vás energii na rok 2023. Ale ta cena se dosti mění – právě ty grafy výše ukazují, kolik stojí energie na rok 2023, takže na jaře stála 2,5x méně, než ta samá energie na rok 2023.

Obchodník může spekulovat, tedy domluvit s vámi vysokou cenu, když je burza vysoko a doufat, že spadne, a pak nakoupit. Jenže musí to stihnout do začátku roku 2023, jinak energii pro vás bude muset kupovat na spotovém trhu a ten není tak výhodný a může na tom prodělat. Pravděpodobně takováto špekulace nevyšla Bohemia Energy.

Miliardy do kapes majitelů

I když důvod ukončení může být touha po ohromném zisku z draze prodané levné energie svých zákazníků. Je jisté, že dříve sjednanou a levně nakoupenou kapacitu pro své zákazníky tyto společnosti následně za mnohonásobek prodaly na burze (musely prodat, protože ukončily činnost), takže jejich zákazníci tento zisk v následujících měsících svým společnostem v platbách za zdražené komodity uhradí.

Nikdo vám nemůže dát přímo cenu z burzy, protože na burze se kupuje stálý příkon a za odchylky od něj musí obchodník platit často mnohem více.

V grafech z burzy jsou ceny, částky v EUR nebo korunách, které jsou jistě mnohem nižší, než máte ve smlouvě. Ten velký rozdíl v ceně není „nemravný zisk energetických gigantů“, ale je v něm vyrovnávání skutečné a nakoupené spotřeby.

Nakoupená spotřeba na rok se totiž domlouvá přesně na každou hodinu (aby elektrárny věděly, jak mají plánovat). Ale nikdo přesně neví, kolik spotřebuje, takže se to nějak odhadne, nakoupí (za cenu na burze) a po odebrání se odchylka musí dokoupit nebo odprodat na spotu či na jiném krátkodobém trhu, za cenu obvykle vyšší, která však nejde do kapes obchodníka, ale hradí více-méně náklady výrobců.

U velkoodběratelů se měří skutečná spotřeba v každé hodině, u maloodběratelů však většinou ne, tak jednou za rok někdo opíše elektroměr, a podle „odběrových diagramů“ ¹⁰ musí jen odhadovat, kolik elektřiny či plynu bude kdo potřebovat na ten který den a doufat, že se moc nesekne a nebude muset dokupovat nebo odprodávat na nevýhodném krátkodobém trhu. Také proto je plyn na topení často dražší, než na vaření. Protože na vaření do ceny spadne „víc“ levného letního plynu.

Milion domácností vržených na trh

Většina odběratelů má předem domluvené a nakoupené ceny třeba na rok dopředu. Nicméně někteří dodavatelé energie a plynu s ca. 1 mil. odběrných míst ukončili činnost a tím tato místa spadla do režimu „poslední instance“, ve které se účtují aktuální ceny na trhu a ty jsou teď opravdu vysoké.

Za narůst nemůže ani USA, ani EU

Dokonce ani Green Deal či Soroš. Je to důsledek aktuálně zmenšené nabídky při setrvalé poptávce na trhu s plynem. Je to dočasný výkyv nahoru po mnoha letech velmi dobrých cen. Jen to dočasný výkyv nahoru po mnoha letech velmi dobrých cen (extrémně dobré ceny byly letos na jaře), které nám za roky ušetřily desetitisíce. Jasně, že je více vidět, když si teď tisíce navíc bere za pár měsíců zpět. Kdo nespekuloval a zůstal u ČEZu, pocítí zdražení jen mírné. Velký zisk (u Bohemia Energy třeba.) nese sebou velký risk.

Ani vývoz elektřiny našich výrobců do Evropy za nárůst nemůže a na jeho omezení bychom nakonec prodělali

Cena elektřiny vzrostla kvůli navýšení ceny plynu, který nevyvážíme. Teoreticky bychom mohli přestříhat na hranicích dráty a asi bychom měli tuhle zimu o 1/3 levnější elektřinu. Ale předchozí roky i ty následující by byla zase jistě více než o 1/3 dražší a to by se nám asi nelíbilo, nebo jo?

Prostě otevřený trh sebou nese pozitiva i negativa, jedno bez druhého nejde. Naše pozitiva jsou druhých negativa a pokud se toho mají účastnit, musíme jim nabídnout jejich pozitiva za naše negativa. Výhoda otevřeného trhu (nejen s energiemi) je to, že celkově je těch pozitiv ve volném trhu mnohem víc, než v trhu regulovaném nebo když si každý vyrábí všechno sám.

Nepotvrdilo se ani podezření, že na růst cen emisních povolenek mohou hlavně spekulanti

Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Dospěl k tomu Evropský úřad pro cenné papíry (ESMA) a trhy, který kontroloval trh z pověření Evropské komise. O možné manipulaci mluví část unijních politiků, včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO).¹¹

Růst cen emisních povolenek má však podle Evropské komise na zdražování energií jen malý vliv, zásadnější je velká poptávka související s pokrizovým oživením či nedostatek zásob zemního plynu. Podobný názor zastává i řada unijních zemí, Brusel se proto v rámci celounijních plánů hodlá soustředit spíše na společné nákupy plynu či na rozšiřování strategických rezerv.¹¹

Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, jestli ESMA je pro nás důvěryhodný orgán: jsou to lidé placení z peněz, veřejně do jisté míry kontrolovaní (také) nezávislými médii – jenže, když ne on, tak kdo teda?  Myslím, že někoho méně závislého a zároveň znalého situace s autoritou nevymyslíme, takže určitá důvěra zde být prostě musí.

Cena povolenek prostě roste s tím, jak se drahý plyn a elektřina nahrazuje uhlím. A samozřejmě spekulace v tom také asi určitou roli hrají, i když asi ne zásadní.

Proč roste pro tuto zimu cena plynu?

Protože klesá nabídka a roste poptávka.

Důvodem je kromě oživení ekonomiky souběh několika dalších mimořádných událostí.

Spotřeba plynu roste s tím, jak na něj Evropa přechází ve výrobě elektřiny kvůli snížení emisí. Na severu kontinentu letos málo fouká a za nové větrné parky zaskakuje opět plyn.

Vývozci zkapalněného plynu se víc přeorientovali na Asii kvůli tamějšímu dřívějšímu probuzení z pandemie. Hodně velkou roli nejspíš v Evropě sehrálo také to, co bylo v Česku vidět v malém měřítku na kolapsu Bohemia Energy – a sice že objem dodávek už dávno nehlídají státy, místo nich záleží na obchodní strategii privátních hráčů a ti někdy oddalovali nákupy celý rok ve víře, že ceny plynu do zimy klesnou. Zásobníky s plynem se kvůli tomu plnily pomaleji, než bylo třeba – a nejistá rezerva na zimu pak ceny vyhnala ještě výš. Plyn s dodávkou letos v prosinci šlo až do jara v Rotterdamu koupit za cenu pod 20 eur za megawatthodinu. V říjnu tatáž cena následkem výše zmíněných faktorů přeskočila 100 eur, teď v listopadu zůstává pod 80 eury. Souběžně zdražila i elektřina, s níž výrobci a prodejci obchodují na burze podobně jako s plynem.¹²

Tradiční vývozci fosilních paliv pochopili, že Evropa to myslí s příklonem k zelené energetice vážně, a protože loni naživo pocítili dopady menšího odběru surovin, tak teď vracejí úder – zelenou transformaci se snaží Evropě zprotivit a zdražování zkoušejí dál přiživit. Rusko takový postup se svým plynem popírá, znalci problematiky však mluví o tom, že si Kreml vypomáhá drobnými schválnostmi, jako je zarezervování a následné nenaplnění některých evropských zásobníků nebo protahování oprav plynovodů.¹²

Stát se nesměle snaží zmírnit dopady

Ministerstvo průmyslu rozhodlo, že zálohy na listopad budou na úrovni 50 procent původně požadovaných plateb. Na prosinec se mají zálohy snížit o 40 procent. Jde ale pouze o zálohy, nikoli o regulaci toho, kolik energie skutečně stojí. Strop se navíc týká jen nouzového režimu DPI.¹²

Do konce roku byla zrušena u energií DPH a stát bude plošně dotovat platby za OZE (obnovitelné zdroje energií), což jsou ale jen ca 1/4 snížení ceny.

Mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které jsou ohroženy energetickou chudobou.¹³

Plýtváme, šetřeme!

Někdo to možná slyší nerad, ale žijeme si jako společnost dost nad poměry. Většinu našeho novověkého blahobytu nepohání ani tak naše dovednost nebo moudrost, ale fosilní paliva¹⁴ za cenu jejich (k budoucím generacím bezohledného) drancování a raketového produkování emisí.

V ceně paliv není cena za jejich vznik. Bereme dary, co nám připravila příroda, platíme jen za jejich vytěžení a přeměnu. Díky tomu jsou hříšně levné a plýtváme.

Současné dočasné zdražení by nám to mělo připomenout, že každý litr benzínu nebo kilogram uhlí jsou poklad, který se tvořil tisíce let za unikátních podmínek z mnoha kilogramů rostlin, které rostly desítky let a miliony let trvalo, než vůbec vznikly. Asi se nemusíme vracet na stromy. Příroda (či Bůh pro monoteisty) nám ty dary dal a jistě ho potěší, že s jejich pomocí uděláme zemi hezčí a příjemnější na život, ale nemusíme s nimi plýtvat a „šplapat po nich“.

O šetrnější využití fosilních paliv se snaží projekty jako Green Deal, Pařížské a podobné konference pro záchranu klimatu, emisní povolenky, obnovitelné zdroje… pokud samozřejmě nechceme strkat hlavu do písku a tvářit se, že se nic neděje¹⁵.

---

Dejme hlavy dohromady!

Máte nějaký tip nebo zkušenost důležité i pro ostatní? Nenechávejte si je pro sebe a podělte se o ně zde.

1. AMT Čenkov-energetika[↩]
2. MPSV Pomoc při růstu cen energií[↩]
3. plyn – Futures market data | Powernext[↩]
4. elektřina – Elektřina – Obchodní data | PXE[↩]
5. Inflace – 2021, míra inflace a její vývoj v ČR – maximum, Meziroční inflace v % | Kurzy.cz[↩]
6. ERÚ – Cenové rozhodnutí č. 3/2002 – Detail článku (eru.cz)[↩]
7. Elektřina – Obchodní data | PXE[↩]
8. web_new-cenik_elektrina-na-3-rok-v-akci_moo_202110_cezdi.pdf[↩][↩]
9. web_cenik_elektrina_dobu_neurcitou_moo_2017_8_cezdi.pdf , inflace 1,02^4[↩]
10. tj. typických průběhů odběru během roku pro ten který typ spotřeby[↩]
11. CT24 Drahé emisní povolenky nejsou výsledkem manipulace na trhu, říká regulátor — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz) [↩][↩]
12. Nejdražší zima • RESPEKT[↩][↩][↩]
13. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministerstva-eru-soubor-opatreni-zdrazovani-energii.A211027_154907_domaci_ajez[↩]
14. Nejlepší knihu roku podle The New York Times, The Economist i podle časopisu Time Neobyvatelná Země je také knihou, o níž historik Timothy Snyder řekl, že bychom si ji měli přečíst, pokud nechceme, aby nás naše vnoučata proklínala. Výjimečná je především tím, že přehledně shrnuje dosavadní poznatky vědců o proměně klimatu Země a na jejich základech navrhuje scénáře možného vývoje. A také burcuje, že důležité je ztratit co nejméně. výpisky.[↩]
15. RN: Neexistuje dost empirických důkazů a vlastníma očima viděných skutečností, že člověk planetu ničí a škodí sám sobě?
    VK.: To je takový nesmysl, že snad větší jsem ještě neslyšel.
    RN: Nevěříte, že si ničíme svoji planetu?
    VK.: Budu dělat, že jsem to vůbec neslyšel. To může říkat snad jen pan Al Gore, normální člověk těžko. Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci. Vy zastupujete ekonomický tisk, tak předpokládám jistou ekonomickou erudici. Na to vám odpoví ta moje knížka … Jak je … možné vyslovit tu větu, kterou jste vyslovil? V bezvědomí? Nebo jako provokaci? Že bych byl tak naivní a nechal se vyprovokovat k těmto odpovědím?
    Slova, která pronesl Václav Klaus v rozhovoru pro Hospodářské noviny 9. 2. 2007, nepotřebují komentáře. Jde v jistém smyslu o dokonalý a v sobě plně završený slovesný útvar ve stylu absurdních dialogů z pera Thomase Bernharda či Samuela Becketta. Jejich jedinou vadou je skutečnost, že sama sebe nechápou jako parodii, ale jsou patrně míněna zcela vážně. Národ sobě aneb o umění absurdního dialogu v politice
    Přemítání nad rozhovorem Václava Klause pro Hospodářské noviny
    Václav Němec – Apoštol svobody a dotěrná monstra minulosti – část I: Apoštol svobody – str. 33-37 – Literární noviny 10/2007[↩]