• Téma: Globální klimatická změna

Každých deset let ubylo v průměru skoro pět mrazových dní v roce, během kterých alespoň na chvíli mrzlo. Přitom největší propad je vidět na číslech z posledních let. A nevypadá to, že by se v následujících desítkách let situace obrátila. Naopak. Klimatologové spočítali různé scénáře budoucího vývoje až do roku 2100. Pokud se budou emise oxidu uhličitého regulovat (ale nikoli striktně omezovat), podle středního scénáře vývoje bude v poslední dekádě tohoto století v Česku průměrně 77 mrazových dní ročně. Pokud by se emise neomezovaly vůbec, jejich počet by mohl klesnout na pouhých 40 za rok.¹

Nedostatek sněhu, který s nimi bezprostředně souvisí, může mít negativní vliv na stav podzemních vod, vegetaci a přírodu jako celek. „Mrazové a ledové dny dávají větší šanci na sněžení, a tím i udržení sněhové pokrývky. Česká republika je na celkem tenké hraně mezi tím jestli u nás bude sněžit, či pršet, jelikož v zimě se teploty často pohybují kolem bodu mrazu,“. Sníh je přitom velmi důležitým faktorem pro doplnění podzemních vod. Rozpouští se totiž postupně a vlhkost z něj prostupuje do spodních vrstev půdy. Naproti tomu voda z dešťových srážek z krajiny rychleji odteče. Sněhová pokrývka také pomáhá rostlinám lépe přezimovat a regenerovat, neničí je holomrazy.²

1. Příliš teplé české zimy: Dní, kdy mrzne, je čím dál méně – Chrudimský deník (denik.cz) 19/1/2022[↩]
2. Příliš teplé české zimy: Dní, kdy mrzne, je čím dál méně – Chrudimský deník (denik.cz) 19/1/2022[↩]