„Nakoupil jsem 200 nových plechovek a mezi svátky jsme se sešli s našimi sedmi dětmi a jejich rodinami v Dolních Kounicích. Mám tam sklad knih, kde jsme vyrobili prvních 200 svíček. Vosk se nám na ně tehdy podařilo získat především na Slovácku, kde nám vyšlo vstříc více farářů a jejich farníků,“ vrací se ve vzpomínkách o pár týdnů zpět Brauner. Za nemalou výhodu považuje, že má ve skladu také řezačku na kartony, které jsou k výrobě zapotřebí.

Hotové svíčky váží 300 gr., přičemž dno plechovky mívá průměr okolo sedmi centimetrů. Do plechovky se nejdříve stočí nařezaný silný karton. Poté se zapíchnou tři pásky papíru na výšku, které slouží jako knotky, od nich pak začne hořet celý povrch plechovky. Na závěr se lepenka zalije roztavených voskem, až po okraj. „Tyto svíčky hoří čtyři až šest hodin a udělají dost velký plamen, aby se například teplota v krytu zvýšila o několik stupňů. Vojáci si na nich ale mohou ohřát také jídlo a slouží k vysoušení vlhkosti. Tyto zákopové svíčky používali vojáci už za první a druhé světové války,“ připomíná Jiří Brauner.

Po první várce svíček, jejíž transport na Ukrajinu zajistila Charita Hradec Králové, chtěl nakladatel ve výrobě svíček pokračovat. Bylo mu ale jasné, že by další nákup potřebných plechovek neunesl rodinný rozpočet. Obrátil se proto s prosbou o pomoc na slovenskou firmu Silgan Metal Packaging v Novém Městě nad Váhom.

„Záhy mne kontaktovalo obchodní oddělení, že je této aktivitě pan ředitel velmi nakloněný, a že nám pomůže, jak bude moct. Dohodli jsme se na pěti tisícovkách kusů, ale nakonec jsem jich ze Slovenska do Dolních Kounic přivezl sedm tisíc,“ říká Brauner.

Mezitím zjistil, že Charita Hradec Králové má dost vosku, ale chybí jím právě plechovky. Okamžitě jim proto zavezl 2 200 kusů. „Potom jsem se dozvěděl, že se v Brně do výroby zapojili také dobrovolníci z ženského spolku Vesna. Neměli ale plechovky, proto jsem jim přes 600 ks dodal. Dnes svíčky vyrábí také členky Modliteb matek v Brně. Ty ženské jsou neskutečně šikovné,“ upozorňuje Brauner.

Aktuálně ale v Brně chybí vosk, proto vyzývá všechny, kdo jsou ochotni pomoct a mají doma nějaké svíčky, které už mohly být částečně použité, aby je darovali na dobrou věc. „Obešel jsem mnoho brněnských farností a se sběrem vosku mi také hodně pomohl generální vikář brněnského biskupství Pavel Kafka,“ pořád je jich ale málo,“ říká Brauner.

Iniciativy se proto chopily také sestry františkánky, které zřídily na webové stránce www.donio.cz/abydobromohlorust sbírku, na kterou lze ještě stále přispívat. Ze získaných peněz se bude nakupovat parafín, karton a pohonné hmoty na cesty. „Zatím jsem měl hodně svého kartonu, ale vybíral jsem i kontejnery s papírem,“ říká nakladatel. Zároveň děkuje všem, kdo jakýmkoliv způsobem pomáhají. Svíčky se na Ukrajinu vozí přímo do bojových oblastí, ale také za pomoci řidičů autobusů, od nichž putují k přerozdělení do centrálního skladu. Pokud by někdo chtěl pomoct přímo, může kontaktovat Jiřího Braunera na adrese: jirkabrauner@gmail.com. ¹

Z Michle až na frontu. Zákopové svíčky umí nejen zahřát. Na jejich výrobu chybí ale vosk – Metro.cz

1. článek pro Katolický týdeník[↩]