Jak moc „jiný“ vzduch dýcháme v topné a netopné sezóně? Jak velkou roli hraje v čem, čím a jak topíme? Jak velký vliv na naše zdraví má kouř ze sousedova komína? Nebo to zkusme otočit, jak moc ovlivňuji já sám svými topnými návyky kvalitu ovzduší v naší obci?
Kvalita ovzduší se v České republice neustále zlepšuje. Přesto, a to především v zimě, nemůžeme prohlásit, že dýcháme čistý vzduch. Většina populace má velmi zkreslené povědomí o tom, co má jaký vliv na kvalitu ovzduší. Mýty typu „na venkově je čistý vzduch“ nebo „čím větší komín, tím větší znečištění“ jsou zažrány v našem povědomí po generace, předávány z otce na syna snad již od průmyslové revoluce, kdy to ještě pravda byla. Z dat ČHMÚ je zřejmé, že kvalita vzduchu v malých obcích s velkým podílem vytápění tuhými palivy, a to především v topné sezóně, je výrazně horší než ve městech.
Jak je na tom tedy během topné sezóny ovzduší ve Slatiňanech? Nevíme, protože tu kvalita ovzduší nikdy měřena nebyla. Data lze pouze interpolovat z měřících stanic ČHMÚ, kterých v našem okolí není mnoho, lokální zkreslení bude oproti modelu značné. Při hodnocení vlivu místního vytápění na stav ovzduší se standardně monitorují prašné částice PM10 a PM2.5. PM (= particulate matter) jsou prachové částice a index za tím udává velikost částic v mikrometrech. Pro představu lidský vlas má průměr kolem 70 mikrometrů, tzn. částice PM10 má 7x menší průměr, lidským okem je tedy neviditelná. Proč měříme zrovna PM10 a PM2.5? Jednoduše řečeno PM10 jsou částice, které se dostávají do horních cest dýchacích, PM2.5 do dolních cest dýchacích. Nejspíš většinu čtenářů překvapí, že celorepublikově se vytápění, ohřev vody a vaření v domácnostech podílí na znečištění ovzduší v případě prašných částic PM10 z 55%, v případě PM2.5 z více než 70%. Pro PM2.5 viz obrázek níže.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Smokemanovo desatero správného topiče
Jeden večerní zátop špatným palivem ve starém kotli v rodinném domku s nízkým komínem dokáže na dlouhé hodiny zamořit obec mnohonásobně víc než jakákoliv velká elektrárna či spalovna. Takzvaná „ostravská briketa“, tj. PET lahev nacpaná odpadem nebo čímkoliv, „co dům dal“ již sice (snad) dnes nepatří mezi běžný materiál na zátop, přesto by asi mnohé z nás překvapilo, co vše stále v kamnech končí. Mnohdy stačí letmý pohled na kouřící komín nebo nádech štiplavého kouře a hned je zřejmé, že topič nepoužil brikety, minimálně 2 roky vysušené dřevo nebo kvalitní uhlí. Lidské návyky mají značnou setrvačnost, změna dá hodně práce a trvá často mnoho generací, než se dostaví. Na druhou stranu, je-li motivace, může být změna i poměrně rychlá. V mých dětských 80. letech šel všechen odpad na sídlišti do jedné popelnice. Normální bylo netřídit. Dnes je normální třídit a velká většina z nás bez ohledu na věk či sociální status to alespoň do nějaké míry dělá, a to i přesto, že k tomu není až na výjimky (pár korun za papír nebo železo) žádná ekonomická pobídka. Třídění se během 30 let stalo normou. Bylo by skvělé, kdyby stejná změna potkala i náš vztah ke vzduchu, který dýcháme. Stejně jako používáme popelnice na tříděný odpad a neházíme plechovky do křoví, tak zatápějme s rozumem a ve správných kamnech. Problémem není ani tak neochota měnit staré návyky, vždyť kdo z nás rád dýchá smradlavý vzduch? Problém tkví spíše v neinformovanosti, jednoduše si nejsme vědomi toho, jak velký vliv naše topení na kvalitu ovzduší v obci kolem nás má. Kde se dozvědět víc? Jako krok 1 zkuste Smokemanovo desatero správného topiče. Napište do Googlu nebo YouTube vyhledávače „Smokeman“ a hned na prvním odkazu naleznete vše podstatné. Pusťte si jeho desatero a zkuste ho aplikovat na své topné návyky.
- nebuď lhostejný k sobě ani ke svému okolí, zajímej se o to, co jde z Tvého komína
- suš dřevo minimálně jeden až dva roky
- nespaluj odpadky
- nastav regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu, oheň nedus
- přikládej častěji menší dávku paliva než jednu velkou dávku za dlouhý čas
- pravidelně čisti kotel a komín
- používej moderní kotel či kamna
- udržuj teplotu spalin za kotlem mezi 150 až 250 °C
- nevyhazuj teplo oknem, nepřetápěj a top jen tam, kde potřebuješ
- top tak, jak chceš, aby topil Tvůj soused
Výměna kotlů
Staré kotle I. a II. emisní třídy se na znečištění ovzduší podílejí nejvíce, jejich výměna je zcela zásadní. Naproti tomu jde legislativa, neboť provozování těchto kotlů nebude od 1.9.2024 povoleno. Je potřeba si uvědomit, že jeden nevyhovující kotel dokáže poslat do ovzduší stejné množství prachu jako 35 domů s kvalitním kotlem a topivem. V grafu níže si můžete prohlédnout porovnání množství emisí tuhých znečišťujících látek dle typu paliva a typu kotle. Obecně platí, čím jednodušší konstrukce kotle, tím nižší pořizovací náklady. Moderní (a dražší) automatické kotle však nejen produkují výrazně méně emisí, ale nabízí také vyšší komfort vytápění, kdy není vyžadována tak častá obsluha a lépe lze regulovat teplotu vytápěného prostoru.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Každý vyměněný kotel, stejně jako každý polepšený palič (!) se počítají, oboje znamená mnohem větší úlevu pro slatiňanskou dýchací soustavu, než byste nejspíše očekávali. Pokud z nějakého sousedského komína jde zjevně nepatřičný smrad, většina z nás jen přidá do kroku, zavře okno nebo pokrčí rameny. Osvěta a na ni navazující osobní zodpovědnost hrají však v tématu čistoty ovzduší zásadní roli, protože málokterý aspekt (ne)kvality života v obci dokáže mít jeden každý z nás tak výrazně v rukou jako právě čistotu ovzduší. A přitom není nic přirozenějšího pro organismus než dýchat. Pojďme se tedy zasadit o to, aby byl vzduch okolo nás co nejčistší. Pojďme topit tak, jak chceme, aby topil náš soused.
Dotační poradenství
V současné době je celá řada podpor a dotací v oblasti topení a zateplení (čím více zateplíte, tím méně topíte a tedy i kouříte), slatiňáci se mohou o konzultaci bezplatně obrátit na Městského energetika.
Jeden odkaz za všechny je zde: Pardubický kraj – Kotlíkové dotace (pardubickykraj.cz) Dne 4. 9. 2023 v 6:30 hod. byl zahájen příjem žádostí v rámci 2. výzvy dotačního programu Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti v Pardubickém kraji II. Příjem žádostí bude ukončen 31. 8. 2024 ve 24.00 hod. nebo po vyčerpání finanční alokace 77 227 000 Kč.1
- Petr Krejčík, energetik, emailem 13/1/2024[↩]