1. Česko se zavázalo vstoupit do eurozóny už v době schválení svého vstupu do Evropské unie, jejímž členem se stalo v květnu 2004. Do té doby je Česko členem s dočasnou výjimkou pro zavedení eura. Tato výjimka však nemá stanovené pevné datum, kdy končí.
2. Pro Česko by nyní vstup trval dva až tři roky. Země musí plnit pět maastrichtských kritérií. V tomto roce by přitom Česko podle analýzy ministerstva financí a České národní banky mělo začít zbylá čtyři kritéria plnit. Pokud by se tedy vláda rozhodla, že Česko euro přijmout chce, a země by vstoupila do ERM II, po dvou letech od vstupu do tohoto mechanismu by se mohla stát členem eurozóny –⁠ tedy v případě, že by mezitím některá z kritérií nepřestala plnit.
3. O zavedení Eura do velké míry o tom rozhoduje vláda, která vytváří rozpočet (ten následně schvaluje Poslanecká sněmovna). Důležitým hráčem je i Česká národní banka, která stanovuje úrokové sazby.
4. Mechanismus směnných kurzů ERM II je předstupněm pro přijetí společné evropské měny. Požaduje poměr mezi korunou a eurem ve stanoveném rozmezí ±15 procent kolem základního kurzu koruny vůči euru. Problém s tím má ODS¹.
5. Je EURO pro ČR výhodné? V tom jsou mezi ekonomy i politiky spory, byť ty politické jsou spíše ideologické. ODS dlouhodobě zaujímá euroskeptický postoj. Ostatní strany vládní koalice jsou jasně pro přijetí eura. Naopak opozice ho nyní odmítá.
   Mezi reálné výhody by patřilo
   1. zjednodušení cestování a
   2. podnikům by ušetřilo zase miliardové transakční náklady v souvislosti se směnou peněz.
   3. Země je také potenciálně atraktivnější pro zahraniční investice
      nevýhody:
   4. Stát s přijetím eura nicméně do značné míry ztrácí šanci provádět vlastní politiku vedoucí ke snížení inflace nebo zlevnění/zdražení dovozů. (Nicméně například za listopad 2023 mělo Česko vůbec největší inflaci v celé EU a vlastní měnová politika mu nepomohla.)
   5. Členský stát eurozóny také musí přispívat do společného záchranného fondu.
6. Debata o přijetí eura s eurovolbami věcně nesouvisí, přechod na evropskou měnu je rozhodování čistě národní. Před volbami ale budou téma výrazně zvedat i odpůrci přijetí.
7. Z 27 unijních států se eurem platí ve 20 z nich. V ČR má EURO nízkou podporu od roku 2011. „Mezi zastánce přijetí eura se častěji řadí muži, studenti, vedoucí zaměstnanci a voliči vládních stran, proti jsou pak ve zvýšené míře důchodci, pracovníci v nekvalifikovaných dělnických profesích a voliči ANO, KSČM a SPD,“ popisují výzkumníci.Graf podpory přijetí EUR v ČR. Zdroj: deník N
   Naopak v zemích, kde EURO zavedli, jsou s ním spokojeni:

   

8. propad v podpoře přijetí eura spadá do let 2010 a 2011, tedy období po světové finanční krizi, která se odrazila do krize dluhové, jež postihla i eurozónu.
9. Příčiny euroskepse:
   1. skeptici se bojí: zdražování, ztráty kontroly nad vlastní měnou, nestability eurozóny i možnosti, že zadluženost některých zemí povede ke konci eura.
   2. působení politiků, hlavně prezidenta Václava Klause
10. I přes nynější vzepětí debaty ve prospěch přijetí eura není jisté, jestli v roce 2030 budeme platit Eurem. Problém nestojí ani tak v tom, zda lze tento proces stihnout. Otázkou je, zda se pro rozhodnutí najde politická podpora.

Maastrichtská kritéria

1. • Cenová stabilita: průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace.
   • Stabilita devizového kurzu: nutnost dva roky setrvat v ERM II.
   • Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb: dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než dva procentní body průměr tří zemí s nejlepšími výsledky.
   • Výše hrubého veřejného dluhu: podíl dluhu na HDP nesmí překročit 60 procent.
   • Deficit veřejného rozpočtu: podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než tři procenta.

Celý článek: Musí Česko přijmout euro? A je to výhodné? Odpovídáme na deset zásadních otázek kolem společné evropské měny (denikn.cz)