Název podle druhorozeného syna majitele panství F. J. Auersperga (1856–1938) Ferdinanda, který se narodil ve roce 1887, kdy byl vodovod uveden do provozu.1 Práce byly zahájeny v říjnu 1886 a voda jím začala téct 2. června 1887.
10. července 1887 využili hasiči ke cvičebnímu hasebnímu zásahu malého požáru. Slavnostní otevření a posvěcení vodovodu se konalo v září 1887 za účasti knížecí rodiny. Sami občané mohli odebrat vodu z hydrantu pod morovým sloupem, stojícím tehdy u silnice. Zmíněných hydrantů bylo na trase sedm, hlavně pro požární účely.
Protože se voda používala i k pitným účelům, vaření apod., byl na trase před zámkem zařazen další filtr. Podle svědectví bývalé kastelánky R. Horákové si nechal Auersperg k pití vozit kvalitnější vodu ze Slavic, byla totiž tvrdší a chutnější než povrchová z potoku.
Zdrojem vody byl Okrouhlický potok, který protékal kaskádou Zádušních rybníků mezi obcemi Licibořice a Smrkův Týnec. Od Zádušních rybníků vedlo potrubí podél potoka a do vodojemu. Existuje k tomu plán v chrudimském archivu.2
Ty plnily rovněž funkci přírodních rezervoárů vody při nízkém průtoku a suchu. U spodního rybníku je dosud krytá studna, která byla propojena s potokem pískovcovým filtrem, od níž vedlo dřevěné potrubí podél Okrouhlíku do Kochánovic, kde byla umístěna čistící šachta, a odtud voda natékala do vodojemu u Vrchlického návrší. Délka trasy je asi 5 km.
Na původní poškozené pamětní desce (obr. č. 3), umístěné do roku 2012 na zděném vodojemu bylo uvedeno, že byl vybudován za spolupráce: Knížecího lesního adjunkta Františka Domina, knížecího ředitele velkostatku Jana Pavlíka, knížecího stavebního inženýra Jos. Kristena a Civilního inženýra z Prahy J. Zeleného.1
- Ozvěny 2010/4[↩][↩]
- J.Bušta emailem 20/4/2020[↩]
2 komentáře u „Téma: Ferdinandův vodovod“