Andrej Babiš se narodil 2. 9. 1954. Jeho otec Štefan Babiš se v roce 1969 stal zástupcem tehdejšího Československa při obchodní organizaci GATT při stálé misi v Ženevě. Tam Andrej Babiš absolvoval gymnázium College Rousseau. Po návratu vystudoval VŠE v Bratislavě. Počátkem 80. let nastoupil do podniku zahraničního obchodu Petrimex, který byl monopolním dovozcem ropných a chemických produktů do bývalé Slovenské socialistické republiky. Z referentské pozice postoupil v roce 1985 na funkci zástupce podniku v Maroku. Zde zastupoval v roce 1990 již 12 slovenských firem. Od počátku působení v Maroku pracoval pod kontrolou sovětské KGB, která usilovala v severní Africe o větší vlivovou agenturu. Toto vše probíhalo pod krytím Správy kontrarozvědky Bratislava, kde byl Babiš nejprve získán k operativní spolupráci jako tajný spolupracovník, později jako agent pod krycím jménem „BUREŠ“ a spisovou značkou 25085.1
Po návratu do ČSSR v roce 1990 se stal Babiš zástupcem ředitele PZO PETRIMEX a v roce 1993 členem jejího představenstva. Současně zastával funkci ředitele 32. obchodní skupiny. V roce 1994 vytváří za pomoci bývalé komunistické nomenklatury legendu, že se stal po roce 1993 nepohodlným lidem v okolí Vladimíra Mečiara. Tato legenda je v rozporu se skutečností, protože ještě v roce 1995 byl Babiš členem představenstva Petrimexu, který zcela ovládali Mečiarovi lidé. Skutečností je to, že tito byli popuzeni teprve Babišovým nepřátelským převzetím AGROFERTU v roce 1995. Toto převzetí je úzce spojeno s neprůhlednou společností O.F.I. Ost Finanz und Investment AG, založenou v roce 1994. Na základě toho byl Babiš společně se svým tehdejším nadřízeným, Antonem Rakickým, odvolán z funkce. Místo Rakického byl do funkce ředitele PETRIMEXU jmenován Mečiarovou vládou Marián Mojžíš, manžel bývalé Mečiarovy poradkyně Anny Nagyové, který později podnik dovedl k úpadku. Podle dostupných informací tak Mojžíš učinil za úplatu po dohodě s Babišem a Ágnerem. Ágner se nachází mj. ve vedení firmy ARMEX a. s., obchodující s vojenským materiálem.1
Firma Petrimex byla obdobou československého Chemapolu. Byla založena v roce 1948 jako výhradní dovozce ropných produktů na Slovensko. V roce 1969 se stala státní akciovou společností a stejně jako Chemapol v roce 1999 zkrachovala. Od roku 1990 byl ředitelem Petrimexu Anton RAKICKÝ, který po svém odvolání v roce 1995 zmizel v zahraničí. V roce 1995 byl Petrimex pověřen vládou SR vymáháním pohledávky 300 mil. Sk v Egyptě. PETRIMEX prodal pohledávku za 150 mil. Sk firmě BROADFIELD FINANCE se sídlem na Panenských ostrovech, ačkoli smlouva k tomu PETRIMEX neopravňovala.1
V roce 1994 Babiš opustil Slovensko a přestěhoval se do ČR. K tomu Babiš veřejně deklaroval, že se stěhuje „prakticky bez peněz“. V ČR údajně z pověření společnosti PETRIMEX založil společnost AGROFERT a.s. Původně se jednalo o společnost s ručením omezeným, která byla po dohodě Babiše a Rakického zapsána do českého obchodního rejstříku bezprostředně po rozpadu federálního Československa.1
V roce 1995 vstoupila O.F.I. Ost Finanz und Investment AG do AGROFERTU a navýšila základní jmění. PETRIMEX se ze zdánlivě nepochopitelných důvodů tohoto navyšování nezúčastnil a ztratil v AGROFERTU, do jehož rozjezdu investoval stovky milionů Kč a předal mu většinu své obchodní klientely, majoritní vliv. Tuto strategii nepřátelského převzetí pak Babiš v budoucnu několikrát opakoval.1
V letech 1995–2000 Babiš cestou AGROFERTU nakoupil a privatizoval desítky zemědělských podniků a souběžně si zaplatil mediální podporu, v níž jsou jeho aktivity prezentovány jako levné nákupy cestou levných zahraničních úvěrů. Do roku 2000 Babiš ovládl třetinu celkové zemědělské produkce ČR a má účast v celém řetězci od prvovýroby až po distribuci. V roce 1999 privatizoval největšího tuzemského výrobce umělých hnojiv DEZA, po níž následovala privatizace společnosti PRECHEZA Brno.1
Velkou akvizicí Babiše byl „nákup“ společnosti LOVOCHEMIE. V roce 1995 získala v rámci veřejné soutěže 51 % LOVOCHEMIE společnost PROFERTA, kterou Babiš vlastnil spolu s německou společností BAGS. PROFERTA si na nákup 51 % akcií společnosti LOVOCHEMIE půjčila 500 mil. Kč od IPB, a využila tím permanentního tlaku tehdejší Klausovy vlády na vedení IPB poskytovat úvěry na privatizaci s vědomím, že nemohou být nikdy splaceny. V roce 1998 uplatnil Babiš následující trik. S pomocí státního podniku UNIPETROL, kam instaloval do vedení svého spojence Pavla Švarce, založil společnost AGROBOHEMIE, která navýšením základního jmění o 250 mil. Kč získala v LOVOCHEMII majoritu. PROFERTA se dostala do pozice minoritního akcionáře a společnost BAGS vypadla ze hry. Tuto strategii realizoval Babiš, který byl současně předsedou představenstva LOVOCHEMIE, AGROBOHEMIE i PROFERTY. Z titulu své funkce poslal společnost PROFERTA do likvidace s dluhem 500 mil. Kč u IPB. Prostředky na navýšení jmění měla poskytnout společnost OFI.1
Společnost BAGS podala trestní oznámení a policie zahájila vyšetřování. Podle tehdejšího stanoviska státního zastupitelství se jednalo minimálně o trestný čin zneužití informací v obchodním styku. Policie stíhání zastavila a věc odložila, státní zastupitelství v Ústí nad Labem (státní zástupkyně Lenka Bradáčová) podalo stížnost a věc se vrátila zpět k došetření. Mezitím byl dluh PROFERTY převeden ze zkrachovalé IPB na ČSOB, která podala na PROFERTU trestní oznámení pro podvod. PROFERTA totiž ručila za úvěr svým podílem v LOVOCHEMII, ale když ztratila majoritu, stala se záruka bezcennou. Jedná se o úmyslný trestný čin s jednoznačným viníkem.1
Tuto tzv. „lovosickou strategii“ používal Babiš opakovaně. Podařilo se mu přes právníka Miroslava Janstu infiltrovat do prostředí sociálnědemokratických politiků a za využití financování jejich aktivit a osobního sponzoringu se do čela UNIPETROLU dostal bývalý ředitel LOVOCHEMIE Pavel ŠVARC. Ten byl původně ředitelem ZZN Nymburk, kde bydlí zmíněný Miroslav Jansta.1
Babiš se poté snažil prosadit spojení UNIPETROLU se státním podnikem ČEPRO. Tehdy narazil na bývalého ministra financí Mertlíka, který patřil do jiné mocenské skupiny. Proto zůstal klíčový distributor ropných produktů a garant povinných státních rezerv ČEPRO samostatným subjektem pod státní kontrolou. Alespoň tedy do jeho čela prosadil slovenského občana Sedmíka, bývalého pracovníka Slovnaftu, který byl pod jeho vlivem. V roce 2003 byl tento v čele ČEPRO nahrazen bývalým ředitelem NBÚ Ing. Tomášem Kadlecem.1
Společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment AG je podle vyjádření Babiše firmou, kterou založili jeho spolužáci ze studií ve Švýcarsku. Sídlo Ost Finanz und Investment AG se nachází v průmyslové zóně malého švýcarského městečka Bar v ulici Schutzengelstrasse 36. Firma nemá ani jednu vlastní kancelář, žádné zaměstnance ani viditelné majitele. Jako statutární orgán (poručník) je uveden René Kurth ze Ženevy, viceprezidentem je Roland Shaer, kterého však podle dostupných informací Babiš oficiálně nezná. Sídlo firmy je registrováno do jedné kanceláře, kterou sdílí společně s dalšími dvaceti firmami, a ani budova „sídla“ nekoresponduje se skutečností, že O.F.I. je majitelem českého gigantu AGROFERT s ročním obratem cca 30 mld. Kč. V oficiálním sídle společnosti nelze o této firmě nic zjistit.1
V roce 2001 byl společnosti AGROFERT prodán vládou ČR státní koncern UNIPETROL. K prodeji došlo přesto, že britská ROTCH ENERGY nabídla o 3 mld. Kč více než AGROFERT. K synergii chemicko-zemědělského impéria scházel Babišovi již pouze tento podnik. Až dodatečně se zjistilo, že tehdejší česká vláda prodala strategický podnik firmě, jejíž majitel je neznámý. V té době totiž 55 akcii firmy AGROFERT patřila firmě AMEROPA.1
Těsně před privatizací UNIPETROLU prodala firma O.F.I. svůj podíl v AGROFERTU společnosti AMEROPA. Tato společnost byla založena v roce 1948 rodinou ZIVY, jejím vedoucím představitelem je dnes Andreas ZIVY. Firma je oficiálně rodinná a nesděluje žádné informace o vlastnické struktuře. Podle informací bezpečnostních složek však za touto společností stojí jiný subjekt, jímž je Marc RICH. Marc David RICH (původní jméno REICH změnil po emigraci z Belgie do USA před nacisty) je obchodníkem s ropnými produkty. Bezpečnostní složky řady demokratických zemí tohoto muže považují za dlouhodobého agenta sovětských zpravodajských služeb a současně izraelského Mossadu. RICH je podezřelý z organizování nejzávažnější mezinárodní trestné činnosti — daňové úniky, (obdoba českého „tunelu“ s LTO v době ropné krize) racketeering, praní špinavých peněz, pocházejících z nejzávažnější organizované trestné činnosti, z obcházení embarga OSN, uvaleného na totalitní a jinak odpudivé režimy světa a v neposlední řadě z obchodování se státy, podporujícími mezinárodní terorismus. RICH podporoval dlouhodobě bývalý komunistický establishment SSSR a ostatních států bývalé socialistické soustavy a následně pomáhal legalizovat finanční prostředky, pocházející z organizované trestné činnosti těchto skupin. Spojení RICHE s AMEROPOU je podle zpravodajských zdrojů potvrzeno i tím, že firma AMEROPA a RICH jsou spoluvlastníky firmy KOLMAR PETROCHEMICAL. Další člen rodiny ZIVY – Felix ZIVY, založil v roce 1989 spolu s Marcem RICHEM společnost FERSAM AG. Tato joint venture firma byla vytvořena mezi společností AMEROPA a SOJUZAGROCHIMEM.1
Zajímavým aspektem v prodeji UNIPETROLU společnosti AGROFERT je skutečnost, že AGROFERT měl za UNIPETROL zaplatit ČR 12 mld. Kč. To je částka, kterou měl v rámci smlouvy o nákupu stíhacích letounů GRIPEN investována britským prodejcem do společností ALIACHEM a DEZA. Z prodeje stíhacích letounů tehdy sešlo a Babiš ustoupil od nákupu UNIPETROLU. Ve zpravodajských kruzích, zabývajících se mezinárodním organizovaným zločinem, se má za to, že Babiš usiluje o koupi UNIPETROLU zejména proto, aby zakryl ztrátu firmy v několikamiliardové výši, kterou způsobil na Babišův pokyn jeho člověk a ředitel UNIPETROLU Pavel Švarc. Výsledným efektem, bez ohledu na to, kdo bude nakonec kupcem UNIPETROLU, má být jeho ovládnutí ruskými ropnými společnostmi společně s polskou PKN ORLEN a maďarskou MOL (která již ovládla Slovnaft).1
- Deník FORUM 24 získal tajnou analytickou zprávu o Babišovi z prostředí tajné služby | FORUM 24[↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩][↩]