Říká se, že starší lidé více umírají na COVID, přesněji řečeno s COVIDem (v tabulce “zemřelý s COVIDem”) (MZV: Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID‑19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID‑19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni. ). Ale starší lidé umírají i bez COVIDu více, než mladí (v tabulce sloupec “podíl přirozeně zemřelých”). Ale zase hodně starých lidí je v populaci málo a přesto jich hodně umírá. Jak se v tom vyznat?
Ze srovnání obou závislostí vyjde, že na COVID umírají více než bez něj hlavně lidé kolem 40 a 50 let a pak kolem 80ti let. U ostatních to je dokonce méně s COVIDem než bez něj. Ale to je spíš tím, že těch zemřelých s COVIDem je ještě relativně málo a tak jsou tam statistické odchylky… a taky se méně nakazí, protože se víc chrání. Zatímco 80ti leté nakažené i navzdory chránění COVID asi skolí už s velkou pravděpodobností. Těch 90 – 100 letých je tak málo, že tam statistika už vůbec nefunguje.
V tabulce je také smrtnost pozitivních v posledním měsíci a pak od jara. Je vidět, že ta čísla jsou velmi podobná, takže vir zabíjí podle věku stále skoro stejně.
| věk ±5 | podíl na obyvatelstvu | zemřelý s COVIDem od jara | zemřelý s COVIDem za poslední měsíc | podíl přirozeně zemřelých | korona umírají více o |
| 0 | 4% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 10 | 11% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 20 | 9% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 30 | 13% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 40 | 16% | 1% | 2% | 0% | 2% |
| 50 | 14% | 2% | 2% | 0% | 2% |
| 60 | 12% | 5% | 4% | 10% | -6% |
| 70 | 12% | 23% | 23% | 25% | -2% |
| 80 | 6% | 34% | 37% | 31% | 6% |
| 90 | 2% | 29% | 29% | 31% | -2% |
| 100 | 0% | 5% | 5% | 4% | 1% |
Ale protože úmrtí má nad nově nakaženými zpoždění asi měsíc, tak na tu hlavní vlnu zemřelých si musíme ještě pár týdnů počkat. Zatím umírají nakažení v srpnu a počátkem září…
