• plasty mimo PVC a molitanu – do kontejneru
• Téma: Granplast s.r.o.
• Téma: Domovní (směsný, komunální) odpad
• Téma: Recyklovatelný odpad
• Ve Slatiňanech skončí polovina plastů v popelnicích. Pokud se nezlepšíme v třídění, prudce vzroste cena odpadu. Anketa mezi zastupiteli.
• Téma: slatinakovo Téma na měsíc

Odjakživa jsem obdivoval elegantní řešení, kdy se z „hloupých“ dílů pomocí umu udělá něco „chytrého“, co třeba jezdí či hraje, tedy když se hmotě „vdechne život“. Třeba hrací strojek vyrobený z pár želízek, kličky a kolečka nebo rádio vyrobené z pár součástek, které samy o sobě nic moc neumí či se z vraku rádia podaří vyrobit MP3 přehrávač.

A stejně elegantní mi přijde, když se podaří ještě využít nepotřebná petka, igelitový pytlík či jiný plastový odpad. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč tohle nadšení nesdílí všichni, než jsem se v jedné zajímavé psychologické knížce dočetl, že to takhle má jen typ osobnosti zastoupený jen v populaci 17%. Takže vy to tak nejspíš nemáte, nicméně doufám, že máte či najdete jiný – vám vlastní – důvod k znovuvyužití vyprodukovaného odpadu: Třeba kvůli hezkému prostředí, zdravé přírodě, zdravému prostředí pro naše děti, abychom zbytečně nepodporovali konflikty o zdroje anebo že třídění je prostě správné. Třeba tomu přispěje i tento článek.

Ve Slatiňanech totiž máme v třídění plastů stále velké rezervy: v roce 2018 se vytřídilo 50 tun plastu, což jsou pouze 4% z vyprodukovaných 1144 tun odpadu (směsný+objemový+papír+sklo+plast). Průměrná domácnost vyprodukuje kolem 15% plastového odpadu, takže vytřídíme jen 1/4.

Něco může zlepšit motivace ze strany města, protože třeba v Letohradě, kde mají kromě zvonů také svoz tříděného odpadu od domu a slevu ze směsného, vytřídili 7%, tedy téměř polovinu vyprodukovaného.

Někoho zrazuje pochybnost, jestli se vytříděné plasty opravdu využijí. Ve většině obcí se totiž plasty naloží a odvezou neznámo kam a to nahrává různým spekulacím. U nás však máme výhodu, že naše plasty se třídí přímo ve Slatiňanech ve firmě Granplast ve Švermově ulici, kam můžeme nahlédnout a na ledacos se zeptat, čehož jsem tedy využil a zeptal se přímo jednatele Martina Korunky:

Jaké druhy plastů umíte vytřídit a prodat jako surovinu? Jak se různé suroviny sebrané ve Slatiňanech využívají?

1. PET se třídí podle barev na čiré, modré, zelené, směs ostatních barev. Konečným výrobkem z PET lahví jsou funkční textilní materiály – sportovní dresy, bundy, trička, tašky…
2. PP (kbelíčky, kelímky od jogurtů, plastový nábytek, přepravní bedýnky…) a barevné LDPE folie se používají při výrobě zatravňovacích dlaždic, plastových plotových latí, laviček, přepravních palet, květináčů…
3. Čirá LDPE folie se používá pro výrobu nové folie.
4. Vytříděný HDPE (kanystry, sudy) se používá při výrobě kanystrů, sudů a podobných výrobků.
5. Nápojové kartony prodáváme obchodníkům a používají se při výrobě papíru.

Uvedené plasty zpracovávají firmy v ČR. Naše společnost neprodává žádný materiál do Číny.

Co všechno k vám přijde z kontejnerů?

Složení sebraného odpadu ukazuje následující graf.

Výmět z třídící linky jsou plasty, které kvůli znečištění či jiných důvodů nelze recyklovat a dále spalitelný odpad, který do žlutých kontejnerů nepatří (pleny a jiný směsný komunální odpad). Vozí se do spalovny v cementárně v Prachovicích, kde je energeticky využit.

[Spálení v cementárně má proti klasickým spalovnám výhodu, že vzniklá struska (tvořící 1/3 – 1/5 vstupní hmotnosti) skončí v cementu, zatímco u klasické spalovny se musí likvidovat nebo skládkovat, takže zůstávají akorát exhalace do ovzduší – pozn. red.]

Je lepší (finančně, ekologicky) dát vám nevytříditelné ale spalitelné plasty (směsné plasty, plasty s alobalem či papírem) a skrz vás do spalovny nebo je hodit do popelnice?

Nevytříditelné, ale spalitelné plasty či jiné spalitelné odpady by bylo z ekologického hlediska samozřejmě lepší likvidovat ve spalovně a využít je k získání energie. To by ale musel být zaveden nový systém třídění, kdy by občané kromě stávajícího třídění ještě navíc třídili do zvláštních kontejnerů spalitelný odpad a svozová firma by tento odpad vozila přímo do spalovny.
Pokud občané dají tento spalitelný odpad do žlutých kontejnerů, komplikují tím recyklaci jednak možným nadměrným znečištěním plastů a jednak tím recyklaci významně finančně prodraží.

Jak hodně je třídění odpadu ztrátové, tedy kolik stojí?

Kalkulace třídění odpadů je v současné době velmi ovlivněna poklesem výkupních cen vytříděných materiálů a růstem cen energií a pracovní síly. Obecně je to tak, že příspěvek od eko-komu na třídění odpadu pokryje cca 10% nákladů. Zbytek by měl být pokryt z prodeje vytříděného materiálu. Bohužel tomu tak vzhledem k výše uvedeným růstům nákladů v současné době není. Proto je nutné zpoplatnit i vstup odpadů do třídící linky. Tato vstupní cena je zohledněna v částce, kterou obce platí za svoz odpadů.

Kontejnery na plasty se vyvážejí 1x týdně v pondělí. V některých místech bývají kontejnery plné už pár dní před svozem (Čechova, Nádražní, Kunčí). Je technicky a organizačně možné nechat nějaký přeplněný kontejner vyvézt v případě potřeby i jiný den, když třeba přijíždíte z okolních obcí, tak ho prostě vzít při tom? Co by pro to obec mohla udělat?

Technicky to možné je. Obec pro to musí udělat to, že u nás tento mimořádný vývoz objedná a následně jej zaplatí.

Když má někdo větší pytel či dva plastů, může ho k vám přivést anebo ho má radši nacpat do nějakého zvonu?

Bohužel naše provozovna není zařízena na průběžné přebírání odpadů od občanů.

Částečným řešením této situace by mohl být pojízdný velký kontejner, který by byl umístěn u silnice před vjezdem do areálu naší provozovny. My bychom tento kontejner mohli vyprázdnit každý den. Opět je to ale závislé na městu, které by muselo kontejner pořídit a platit za jeho výsyp a zpracování odpadu.

Co byste chtěli občanům používajících žluté kontejnery chtěli vzkázat – co do nich třeba nemají házet, co stejně musíte vozit na skládku?

V kontejnerech na plasty by měly končit pouze plasty z domácností. Z odpadů, které tam nepatří a které komplikují recyklaci se tam ve Slatiňanech nejčastěji vyskytují pleny, stavební polystyren, molitan, stavební odpad (např. perlinka), odpad z opravy aut často s obsahem oleje. Pokud tam občané tento odpad přestanou dávat, pomohou tím lépe recyklovat plasty.

Ve Slatiňanech máme kovové i laminátové zvony, v Chrudimi mají zase plastové žluté kontejnery. Jaké nádoby pro sběr plastu se vám snáze vyvážejí? Jistě i to má vliv na cenu odvozu.

Myslím, že z hlediska ceny vývozu vycházejí zvony se spodním výsypem a kontejnery s horním výsypem obdobně.

Jedna z nevýhod zvonů spočívá v tom, že pokud fouká vítr, tak i při maximální snaze se při výsypu nedá zabránit tomu, aby nějaké plasty neodlétly do okolí. Ve Slatiňanech je navíc ještě jedna složitost, že kovové zvony jsou velmi těžké a poruchové.

Při porovnávání by bylo možné zohlednit i energetické hledisko, v tom by kovové zvony vyšly nejhůře, protože váží 230kg, zatímco laminátové kolem 80kg. Zvony se při výsypu musí vyzvednout do výšky kolem 4 metrů.  Kontejnery váží podobně jako laminátové zvony, kontejnery  se při výsypu ale téměř nezvedají pouze vyklápějí,  takže k tomu není potřeba taková síla.

Jak vidíme, recyklace není vůbec snadná ani stoprocentní. Zdá se, že nejčistší způsob jak likvidovat plastový odpad je ho vůbec nevytvořit, tedy aspoň ne zbytečně. V současné době se připravuje výběrové řízení, takže teprve uvidíme, jestli budete náš odpad třídit i v dalších letech.

Děkuji za rozhovor.