• Kácení stromů před školou
• Kácení starých stromů v Kaštance
• Téma: Slatiňácký hydepark
• Téma: Městská zeleň a parky
• Část chodníku ve Švermově ulici ustoupí stromům
• Téma: Významné stromy
• 12 stromů v ulicích Jiráskově a T.G. Masaryka půjde k zemi

Ani odborníci se vždy neshodnou, jaké stromy kácet a které už ne. Než vyneseme soud, měli bychom se seznámit s okolnostmi, které “druhou stranu sporu” vedly k jejímu rozhodnutí.

Hodně záleží na situaci, jestli jde o strom v parku nebo v aleji, kde hraje významnou roli vzhled a bezpečnost, nebo ovocný v sadu, kde vstupuje do role také výnos, anebo někde v lese mimo cesty či v pralesu s omezeným přístupem veřejnosti. Proto je normální, že vznikají diskuse.

V parku může být oprávněná snaha mít stromy všech stáří, aby mohla probíhat postupná přirozená obměna a park nebyl nikdy “příliš starý”, anebo “skoro pasekou”, až všechny staré během pár let dožijí. Park se
„vychovává sekerou“¹. U aleje zase vypadá naopak lépe, když je tvořena stejně starými stromy stejného druhu. Ovocný strom, který je sice ještě zdravý, ale neplodí, je jako vysavač, který neluxuje. Jinde stromy brání stavbě chodníku, školy, dálnice, plynovodu, elektrického vedení či provozu železnice. V hospodářském lese zase nemůže majitel čekat, až strom ztrouchniví a spadne, protože by mu poměrně velké mnoholeté úsilí s údržbou lesa šlo vniveč a nebylo by z čeho stavět domy. Mladé stromy se musí prořezávat (tedy vyřezávat a vyhazovat slabší a příliš blízké). Nicméně i v hospodářském lese jsou poměrně přísná pravidla pro kácení o obnovu (dokdy a čím). Nejsložitější a nejobtížnější bývá určitě posouzení tam, kde se jedná o sousedské vztahy¹.

V posledních letech do hry bohužel vstupuje i obava z vlivu ubývající zeleně na klima a z vlivu klimatu na budoucí vývoj stromů. V posledních 20ti letech se totiž i u nás projevuje tzv. klimatická změna².

Klimatická změna se projevuje výraznějšími výkyvy počasí (sucho – vítr – teplota), které ztěžují dosud celkem vyrovnaný boj stromů se škůdci a nemocemi, větrem a erozí. Více stromů odchází (jak vidíme v Třešňovce nebo na Hůře) a trvá desítky let, než nové stromy vyrostou a začnou plnit svou klimatickou funkci, tedy zadržování vody v půdě, stínění, produkce kyslíku, útočiště pro hmyz a živočichy. Čím méně dospělých stromů v krajině je, tím méně krajina tuto funkci plní. A proto je obava, abychom to zbytečně nezhoršovali kácením stromů, které by tu třeba ještě 10 let mohly být a díky své velikosti plnit tuto funkci jako desítky mladých stromků.

No, není to jednoduché rozhodování…

1. seminář – Agentura pro ochranu přírody – Ing. Bohumil Reš Proč kácet, nebo nekácet? 2008[↩][↩]
2. Brázdil, R., Trnka, M. a kolektiv (2015): Historie počasí a podnebí v českých zemích XI: Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i., Brno, 402 s. ISBN 978-80-87902-11-0.[↩]