Téma: kostel sv. Jakuba Většího – Práčov

Práčovský kostel svatého Jakuba Většího viditelný poblíž svídnické vyrovnávací věže byl postaven už ve 14. století a má společné stavební znaky s farním kostelem v Chrudimi nebo chrámem sv. Víta v Praze.Kolem kostela se nachází starý hřbitov.1

Kostel náleží římskokatolické farnosti Licibořice, kterou spravuje farář ze Slatiňan2. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají – bohoslužby 1x měsíčně ukončeny s odchodem faráře Brindy v létě 2024 neměly stejně valnou účast, pouze příležitostné akce jako vánoční koncert před vánoci nebo pouť.

Pouť je kolem svátku apoštola svatého Jakuba Staršího (Většího) 25.7.3. Datum posledního posvěcení není znám, nicméně posvícení se také slaví a to v neděli po 15.10.4. O kostel se stará kostelník Michal Pytlík z Výsonína5.

Historie

Nejstarší písemnou zmínku o předchůdci kostela můžeme odvodit z postupních listin z let 1349 -1350 v souvislosti se zřizováním litomyšlského biskupství, kde je uváděna farnost (Plebánie) „Swydnicz“. Současná stavba ve slohu lucemburské gotiky z období 1360 až 1380 je zřejmě jejím nástupcem.6

Tvarosloví gotických článků kostela v Práčově dobře koresponduje s řadou dalších gotických staveb realizovaných v letech 1360 až 1390, jako např. přípory (podpory gotických kleneb) v arrasovské části katedrály sv. Víta a kostela Panny Marie před Týnem na Starém Městě v Praze nebo části kostela Panny Marie v Chrudimi. Je pravděpodobné, že stavební huť do Práčova přišla z Chrudimi nebo z Podlažic. Kostel v Práčově tak lze zařadit na významné místo mezi památkami vyspělé gotické architektury doby lucemburské.6

výřez z pohlednice před 1900 ještě s cibulovitou bání na věži

Středověká historie kostela je spojena především s existencí nevelkého kláštera vzniklého ve 2. polovině 14. století jako probošství benediktinského kláštera v Podlažicích v původním obsazení 4mi mnichy. Středověké obytné objekty mnichů přiléhaly ke kostelu u jeho jižní zdi kostela sv. Jakuba směrem k Práčovu. Benediktinské proboštství na Práčově, kde součástí jeho komplexu byl i kostel sv. Jakuba Většího, však záhy zaniklo během husitských bouří v roce 1421, kdy byl klášter chrudimskými přívrženci husitů zbořen a vypálen, včetně upálení 24 zde v té době již působících mnichů. Klášter zůstal v sutinách, roku 1580 se uvádí jako „zbořený a pustý“ a přetrvala pouze stavba kostela obnovená Janem Horynou z Honbic v 15. století.6

zbylý zvon v současnosti

Věž nejspíše již v 16. století měla bedněnou nástavbu, v níž byly zavěšeny tři zvony ze 16. a 18. století, z nichž zůstal pouze jeden. první: průměr 0.56 m, výška 0.45 m, síla věnce 0.044 m, hmotnost asi 100 kg, rok ulití  1530, zvonař Diviš (snad Diviš Hlaváč, ten čas konvář v Hradci Králové (?)), ladění g, koruna, Pod čepcem nápis gotickou minuskulí: Tento x zv x letha x panie x tisycze x pietiste x XXX x slit x gest x on x odemne x Divisse. x (dochován, – i s původním příslušenstvím –na dubové hlavě letopočet 1834, kované obuškové srdce); druhý: průměr 0.59 m, výška 0.47 m, hmotnost asi 120 kg, rok ulití, 1558, zvonař neznámý, Nápis latinkou vylit obráceně: .OHYMSOW  OHETASEDAP  OHETSITEP  OHYCISYT  EINAP  ATEL (rekvirován  r.1917 , na zvonové stolici po něm zachována dubová hlava) a třetí: průměr 0.275 m, výška 0.20 m, hmotnost asi 15 kg (?), rok ulití 1767, zvonař Josef Lišák – Praha, nápis (umístění neuvedeno): J. LISSIAK. 1767, rekvirován r.1917, mezi dvěma stojatými trámy po něm zachována dubová hlava)7.

J Venuta
Kresba J. Venuta z roku 1796, v popředí budova papírny, na horizontu kostel Sv. Jakuba Většího v Práčově s bedněnou vrchní částí věže a cibulovitou bání střechy.

Kostel byl opravován roku 1675 včetně zřízení hlavního barokního oltáře s obrazem sv. Jakuba, jednoduché zpovědnice a dřevěné vyřezávané kazatelny. Roku 1773 byl kostel přestavěn a po této barokní přestavbě byla zřejmě horní část věž zakončená dřevěnou osmibokou bedněnou zvonicí doplněna cibulovitou bání, která je patrná jak na kresbě J. Venuta z roku 1796, tak i na jedné z pohlednic pořízené před rokem 1900, než byl stržen dřevěný vršek věže a cibulovitá báň kostela a věž byla dostavěna jako zděná a zakončená štíhlou špičatou jehlancovou gotickou střechou. Předtím ale, vzhledem k tomu, že se kostel na mnoha místech rozestupoval, byly roku 1851 opraveny podpůrné pilíře, zdi byly staženy železnými kleštinami a současně kostel byl regotizován novogotickými úpravami Františka Schmoranze. V roce 1865 bylo opraveno presbyterium a tři okna. V roce 1914 byla šindelová krytina věže zaměněna za oplechování a byla opravena břidlicová střecha lodě kostela, která byla v roce 1965 nahrazena současným eternitem.689

Kostel je vybaven varhanami z roku 1815, které jsou dílem vynikajícího králického varhanáře Josefa Ignáce Welzela. Manuál má rozsah C –c3 (49 tónů), pedál má rozsah C – a0 (krátká oktáva, 12 tónů). Jejich opravy byly provedeny v letech 1832, 1855, 1871 (Jan Mácal), 1956 (F. Čálek) a v roce 2015 uvedené do provozu (Miroslav Pošvář).6

Přízvisko světce “Větší”, někdy také “Starší” označuje apoštola Jakuba, syna Zebedeova. Svatých Jakubů je povícero, jen mezi 12ti apoštoly byly dva.

Fara byla v č.p. 5, v současné době soukromý dům (SJM Nerad Jiří a Neradová Marcela).

Současnost

Práčovský starobylý kostel je v havarijním stavu, jehož náprava by si vyžádala miliony korun. Ty však ani obec Svídnice, ani farnost nemají. Snad se s Boží pomocí podaří pod správou slatiňanského faráře Boguslawa Partyky postupně provést aspoň některé opravy, jako se to podařilo u nedávno dokončené celkové obnovy kostela v Žumberku, oprav vitráží v Bítovanech nebo věže ve Slatiňanech. Zachování těchto památek pomáhá nejen uchovat tvář české krajiny, ale také připomíná křesťanské kořeny naší společnosti – i když křesťanství samozřejmě nejsou zdaleka jen kostely.

Výtah z článku byl zveřejněn v prosincových Ozvěnách (Ozveny_2024_12).

  1. Farnosti Licibořice a Bojanov/Kostely (wz.cz)[↩]
  2. Farnost Licibořice bude spravována slatiňanským farářem – slatinak.cz[↩]
  3. Jakub Starší – Wikipedie (wikipedia.org)[↩]
  4. kostelník MP 15/9/2024 tel.[↩]
  5. farář MP 14/9/2024 email[↩]
  6. Obec Svídnice – historie (obecsvidnice.cz)[↩][↩][↩][↩][↩]
  7. Karel Chytil, SOUPIS PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH V POLITICKÉM OKRESU CHRUDIMSKÉM  vyd. 1900 a Antonín Rybička, O ČESKÉM ZVONAŘSTVÍ vyd. 1885, Sepsal Miroslav Pošvář, v Chrasti 31.července 2016; Zvony_kostela_sv.docx[↩]
  8. Jaroslav Pavlík: Souhrn dat a podkladů o osadě PRÁČOV – Okno do historie Práčova a okolí – 12.4.2022 – neveřejná elektronická publikace – okno_do_historie_pracova_v15_16_05_2024.pdf[↩]
  9. Kostel svatého Jakuba Většího (Práčov) – Wikipedie (wikipedia.org)[↩]

Událost

Odkaz: Ozvěny 12/2024

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.