KT: Panevropský vizionář z Šumavy už před sto lety předvídal další německou a dnešní ruskou válku

Hledáme-li v českých dějinách příklad pro biblické rčení „doma není nikdo prorokem“, těžko někdo překoná geopolitického vizionáře Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho (1894–1972), od jehož úmrtí uplynulo padesát let.

Nizozemsko-řecké jméno Coudenhove-Kalergi nesignalizuje vztah k české kotlině. Přesto jeho nejslavnější nositel, syn rakouského diplomata a Japonky, byl občanem meziválečného Československa a majitelem malého panství při bavorské hranici Poběžovice na Domažlicku. Proslul jako autor slavné Panevropy, Panevropského manifestu a jako zakladatel Panevropského hnutí, k němuž se v západní Evropě hlásilo mnoho prezidentů, premiérů a dalších význačných osobností (např. E. Beneš, A. Einstein, K. Adenauer, S. Freud, Ch. de Gaulle, F. Werfel, S. Zweig a další).1

Když čtete Panevropu, útlý text z let 1922–1923, máte dojem, že byl napsán včera, citujeme:1

  • „Kdyby evropští vůdcové měli správnou představu o budoucí válce, nelitovali by žádných prostředků, aby jí zabránili.“
  • „Dějiny staví Evropu před rozhodnutí: buď se povznese nad národní nepřátelství a sjednotí se do státního společenství, nebo padne za oběť ruské dobyvačnosti.“
  • „Ruský imperialismus je daný jednou provždy. V okamžiku, kdy se mu naskytne možnost podřídit si Evropu, Rusko tuto možnost uskuteční, ať už bude rudé, či bílé.“
  • „Nebezpečím pro Evropu je ruská orientace několika států, především Německa.“
  • „Proto si každý Němec musí uvědomit, že spolek s Ruskem směřuje k válce, spolek evropský k míru; že ruská spojenecká politika ústí do rudé nebo bílé diktatury, evropská do demokracie.“
  • „Spojené státy americké jsou nejbohatší, nejmocnější a nejpokročilejší zemí světa. Nejednotná Evropa je naproti tomu zchudlá a zadlužená a vinou vnitřních sporů je bezmocná ve světové politice.“
  • Cílem evropské spolupráce podle Kalergiho musí být mj. „celní unie ke spojení německého uhlí a francouzských rud v panevropský montánní průmysl“. Jako možný vzor pro evropské sjednocení dával pak Švýcarsko. Za 30 let se to opravdu zrealizovalo v Evropském společenství uhlí a oceli (1952–2003).
  • „Národní šovinismus se nedá potlačit abstraktním internacionalismem, nýbrž (…) šířením poznatků, že všechny národní kultury Evropy jsou nerozlučně spojené části velké a jednotné kultury evropské.“
  • Podmínkou sjednocování Evropy je pro Kalergiho vzájemné poznávání národních kultur mezi Evropany. Kulturu považoval Kalergi za svorník Evropy, která je „spojena křesťanským náboženstvím, evropskou vědou, uměním a kulturou.
  • Přitom rozlišuje národ a stát, protože stát často pěstuje nenávist k ostatním národům a jejich státům a skrze politiku vede ke konfliktům: „Budoucí odluka národa od státu bude stejně velkým kulturním činem jako odluka církve od státu.“ [… píše se rok 1923(!)]

Je evidentní, že myšlenka sjednocování Evropy je v přímém rozporu s nacionalismem. Není proto divu, že třeba Hitler Kalergiho osobně nenáviděl, nazýval ho bastardem, takže Kalergi musel emigrovat až do USA. Ani všeobecně známý odpor k nacismu po válce Kalergimu nepomohl: komunisté zneužili dekretů Kalergiho přítele Beneše, zabavili jeho rodové sídlo v Poběžovicích u Domažlic a vyhnali ho i s rodinou z Československa. Kalergi tak nakonec přijal francouzské občanství.1

Autor článku v KT si na závěr trefně povzdechl: „Geograficky jsou Čechy středem Evropy. Kéž by Bůh dal, aby se jednou staly i jejím srdcem politickým.“1 Máme k tomu teď příležitost, když předsedáme EU.

  1. Nedoceněný autor Panevropy – Katolický týdeník (katyd.cz) – komentář Pavla Svobody[↩][↩][↩][↩]

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.