• Návrh: Zveřejnit hlasování Rady města
• Téma: Zastupitelstvo města Slatiňany

1) Mohu jako zastupitelka znát důvod rozhodnutí Rady? 
Ano, zastupitelka má právo seznamovat se se všemi dokumenty a informacemi, které provázejí rozhodování rady. Případné chráněné informace, obvykle chráněné osobní údaje, pak musí dále chránit, tj. např. je nemůže zveřejnit na internetu. ¹

2) Jak se mohu bránit, když s ním nesouhlasím? 
Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím rady, kritizujete ho na jednání zastupitelstva, předkládáte argumenty, předkládáte alternativní usnesení, získáváte pro jiný názor další zastupitele, komunikujete s veřejností, věc medializujete, založíte občanské sdružení či jinou politickou stranu apod. Jde o základní mechanismy demokratického systému, založeného na svobodné soutěži politických sil. ²

3) Mohu se ptát na zápis z Rady a znát způsob hlasování? 
Ano, to vše máte právo vědět, tedy žádat tyto informace. ²

4) Jaký způsobem mohu vyžadovat tyto informace? 
Nejlepší je na zastupitelstvu vystoupit s žádostí o tyto informace a zároveň je podat jako písemnou žádost starostovi, případně tajemníkovi. Samozřejmě není nutno vázat to na jednání zastupitelstva, písemnou žádost lze podat i kdykoliv jindy. Žádost se adresuje obci.
V současném právním stavu (ne zcela dobrá úprava žádosti zastupitele v zákoně o obcích) je podle mého soudu nejlepší podat žádost v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ). To je třeba v žádosti uvést – “žádost dle zákona č. 106/1999 Sb.”. V žádosti je vhodné uvést, že vzhledem tomu, že jste zastupitelka, nevztahuje se na tuto žádost ochrana některých informací (např. podle § 8a nebo § 11 InfZ).
Informace byste pak měla dostat do 15 dnů od podání žádosti. ³

5) Je pořizování zápisu a průběhu hlasování z Rady povinné? 
Pořizování zápisu rady je povinné (§ 101 odst. 3 zákona o obcích – ZOb).
Součástí zápisu musí být “průběh a výsledek hlasování”, ovšem výklad těchto slov není jednoznačný, takže někde se zaznamenává jen kolik pro, kolik proti či zdrželo, a zda přijato či nepřijato. Já se domnívám, že správný výklad znamená, že je povinnost zaznamenávat tak,a by bylo patrno, jak jmenovitě hlasoval každý konkrétní člen rady. To může plynout i z takové praxe, kdy se zaznamenává, kdo je přítomný, a pak se uvádí jen počet pro (často to jsou všichni), a jmenovitě se uvádí jen kdo byl proti či se zdržel.²

6) Pokud tyto informace nedostanu, jak se mohu bránit? 
Podáte opravné prostředky podle InfZ. Těmi jsou odvolání v případě, kdy úřad jasně sdělil, že informaci neposkytne, tj. vydal o tom rozhodnutí, anebo stížnost, pokud úřad nereaguje či pouze poslal nějaké nejasné sdělení.¹

Pokud by šlo o žádost, podanou jen podle ZOb jako zastupitelka, pak na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Ans 4/2009 – 93 je výklad takový, že pro obranu před chybným vyřízením takové žádosti se použijí také opravné prostředky podle InfZ. Podrobněji k tomu zde:
http://www.otevrete.cz/novinky/zadost-zastupitele-o-informace-muze-byt-prosazovana-podle-infozakona-284.html
a zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2180792 ¹

Mnoho o této problematice najdete také na: http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/hospodareni_obci/protikorupcni-novela-zakona-o-obcich/pristup-zastupitelu-k-informacim/¹

1. Přístup k informacím – Otevřená Společnost (otevrenaspolecnost.cz) Oldřich Kužílek, Poradce pro otevřenost veřejné správy, 14. 12. 2013[↩][↩][↩][↩]
2. Přístup k informacím – Otevřená Společnost (otevrenaspolecnost.cz) Oldřich Kužílek, Poradce pro otevřenost veřejné správy, 14. 12. 2013[↩][↩][↩]
3. Přístup k informacím – Otevřená Společnost (otevrenaspolecnost.cz) Oldřich Kužílek, Poradce pro otevřenost veřejné správy, 14. 12. 2013[↩]