Zveřejněny návrhy nové vstupní brány hřbitova

Město splnilo slib a v dubnových Ozvěnách zveřejnilo návrhy realizace nové vstupní brány na hřbitov ještě před konečným rozhodnutím, jak bude brána vypadat. Návrhy jsou zveřejněny včetně podrobností na webu města a osobně se bude možno s nimi seznámit 8. 4. 2019 od 16:00 hod. na Městském úřadu.

Připomínky a názory se posílejte na emaily hrbitovnibranaslatinanycz anebo přímo místostarostovi na e-mail: sstastnyslatinanycz nebo telefonicky či osobně.

Konečné rozhodnutí padne pravděpodobně na mimořádném zasedání zastupitelstva dne 10. 4. 2019.

Předložené návrhy jsou níže. Odhadované ceny je včetně DPH.

Návrh č. 1

Lukáš Pavlík a Tomáš Med. Předběžně 850 tis. Kč. Autor rekonstrukce evangelického hřbitova v Kunčí.

návrhy brány do hřbitova – návrh 1 – zvenku
návrhy brány do hřbitova – návrh 1 – zevnitř

Návrh č. 2

Vojtěch Janda a Marie Chodúrová. Předběžně 1 650 tis v cihlovém provedení, příp. 700 tis. Kč. omítaná varinta.

návrhy brány do hřbitova – návrh 2 – cihly
návrhy brány do hřbitova – návrh 2 – cihly
návrhy brány do hřbitova – návrh 2 – omítka
návrhy brány do hřbitova – návrh 2 – omítka

Návrh č. 3 – návrh podle Schmoranze

Petr Novotný. Předběžně 2 700 tis. Kč. (bez zpevněných ploch).

návrhy brány do hřbitova – návrh 3

Podobná brána byla postavena v roce 1880 podle plánu Františka Schmoranze ve vstupu hřbitova u Václava v Chrudimi.

Návrh č. 4

Jakub Kolouch (zastupitel) a kol. Předběžně 600 tis. Kč bez zpevněných ploch, které jsou odhadovány na dalších ca 150 tis. Kč.

návrhy brány do hřbitova – návrh 4

Opravu už by pomalu vyžadovala i zeď hřbitova a vnitřní chodníky, nicméně to je trochu problém, protože hřbitov vlastní historicky místní římskokatolická farnost, která na takovou investici samozřejmě nemá, ale spravuje ho (a poplatky inkasuje) už desítky let město. Také proto město jedná s církví o převodu zatím aspoň prostoru pod bránou, případně celého hřbitova na město.

7 komentářů u „Zveřejněny návrhy nové vstupní brány hřbitova“

  1. Co se týká představených návrhů, tak mám obdobný názor jako pan farář Partyka v tom, že do daného prostoru se hmotově více hodí něco lehčího. Návrhy č. 2 (arch. Janda ) a 3 ( kopie novogotického stylu dle arch. Schmoranze st.) považuji za hmotově objemné či monumentální a též finančně velmi náročné na rozpočet. Z předložených návrhů se mně osobně nejvíce líbí návrh č. 1 od arch. Pavlíka, který mimo jiné úspěšně navrhl revitalizaci hřbitova v Kunčí. Jsem si ovšem vědom, že ne každý je příznivcem moderního pojetí architektury v daném prostoru a tudíž předložený návrh je kontroverzní. V případě, že nebude vybrán žádný návrh,  je možné se vrátit k variantě osazení otvoru po márnici širokou kovovou bránou ztvárněnou uměleckým kovářem se sloupy bez uzavření prostoru nad vchodem tak, jak jsem již zmiňoval v lednových Ozvěnách. Tuto variantu shledává i pan farář a někteří občané jako nejvhodnější variantu řešení daného prostoru a za relativně daleko nižší náklady.

  2. Mám úctu před každým kdo něco v životě dokázal a zůstala po něm nějaká připomínka. Tím více ke staviteli Františku Schmoranzovi. Jeho návrh hřbitovní brány se mi samozřejmě líbí, odpovídá zcela době kdy vznikl a našemu hřbitovu by takový hlavní vstupní objekt bezpochyby slušel. Dnes žijeme v jiné době, architektura se zásadně proměňuje a vyvíjí, mnohdy s nepochopením veřejnosti. To platí i pro církevní objekty. Podívejte se třeba na kostel Boží lásky v Budislavi (https://www.obecbudislav.cz/kostel-bozi-lasky/) nebo Poutní kostel Panny Marie Pomocné poblíž Zlaté Hory.
    Jsem ateista ale přesto říkám, že oba mnou zmiňované objekty jsou zejména ve vnitřním prostoru prostě úžasné.
    Proto se mi velmi líbí i první návrh naší brány, pro svou jednoduchost, čistotu linií a moderní provedení.

    Jiří Urválek

  3. Chci uvést několik argumentů ve prospěch návrhu hřbitovní brány od arch. F. Schmoranze.

    – Jde o návrh vstupní hřbitovní brány právě pro tento hřbitov a právě na toto místo. Jde o něco, co tam patří, mohlo tam dávno být, ale shodou určitých okolností se neuskutečnilo.

    – Svým způsobem jde o kulturní památku, která však zatím nebyla postavena, ale pokud ji postavíme, bude takto po další generace stále brána.

    – Návrh podle F. Schmoranze má vedle pohledové estetické hodnoty i spirituální aspekt. V levém dolním rohu plánku je rukou pana architekta napsán text, který lze po příslušném zvětšení a po troše úsilí přečíst. Po mírné úpravě kvůli snazšímu čtení zní – Zevnějšek brány spočívá na starokřesťanské symbolice, a jest proto štít, co jednostranný trojhran, symbol trojjediného Boha a kruh klenby /nad vchody/ symbol Věčnosti, a vstup skrze bránu do Věčnosti k trojjedinému Bohu. Ten kruh klenby otevírá cestu vedoucí k ústřednímu hřbitovnímu kříži.

    – Na hřbitově je pochována rodina pana architekta. Ta svojí činností na poli architektury, umění a kultury daleko překračovala regionální rámec. Její vazba na Slatiňany v nás vzbuzuje oprávněnou hrdost.

    – Pan architekt stavěl převážně z pískovce, z našeho pískovce ze Škrovádu a hřbitovní bránu chtěl jistě postavit z tohoto materiálu. Žádný jiný z podaných návrhů s tímto materiálem nepracuje, i když se dle mého názoru k záměru nejlépe hodí.

    – Obdobnou hřbitovní bránu, postavenou F. Schmoranzem, vidíme na hřbitově u sv. Václava v Chrudimi. Její foto připojuji pro lepší představu jak by provedené dílo ve Slatiňanech asi vypadalo. Právě u Schmoranzova návrhu chybí vizualizace a pouhý náčrtek není pro tuto představu dostatečný.

    – Neznám přesné kótování plánku F. Schmoranze. Výše vzpomínaná brána v Chrudimi je široká 9,5 metru. Brána ve Slatiňanech byla zamýšlena asi o něco menší. Na prostor pro bránu je třeba se dívat nejen zvenku, ale i z vnitřku hřbitova. Prostým ubouráním zdi a úpravou terénu by se docílilo také prostoru 9,5 metru, aniž by došlo k narušení intimity s bránou sousedících hrobů. Přikládám druhé foto. Pravděpodobně by však takové šíře nebylo třeba. Pokud by v rámci projektu bylo nutné mírné proporční zmenšení, jistě by to zásadně neovlivnilo estetickou hodnotu stavby a její duchovní aspekt již vůbec ne.

    – Diskusi pravděpodobně vyvolá předpokládaná cena Schmoranzovy brány. Proti ostatním návrhům je vyšší, někde podstatně. Určitou část nákladů by mohla přinést veřejná sbírka na realizaci díla proslaveného Slatiňáka. Vzhledem k tomu, že jde o kulturní památku, by se dalo s velkou pravděpodobností počítat s dotací od kraje či ministerstva kultury.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.