Slatinak se prezentuje jako „nezávislý komunální web“. Myslí se tím, že by měl být stejně kritický k starostovi i místostarostovi, opozici, živnostníkovi i bezdomovcovi, úředníkovi i velkopodnikateli, slatiňákovi i chatařovi z Pardubic či starousedlíkovi i „novousedlíkovi“. Stejně k SNK, Sedmě i Vraníkům, komunistům či SPD (i když u těch posledních dvou je to otázka, pokud je vnímáme jako antisystémové strany, tj. strany snažící se změnit současný (demokratický) společenský systém v jiný (autoritářský), a u kterých hrozí riziko, že v dobré vůli poskytnutý svobodný veřejný prostor chtějí zničit, stejně jako komunisté po roce 1947 v ČSR nebo Fides po volbách 2010 v Maďarsku)1. Každý z nich má stejné možnosti do slatinaku přispívat.
Zpráva vs. komentář
Měřítkem nezávislosti je vyváženost. Přitom vyváženost neznamená, že se poskytne všem stejný počet slov či příspěvků či času(není to Pět minut Hitler a pět minut židé2), nedá se přesně změřit3, ale měly by asi zaznít všechny významné názory, pokud nejsou destruktivní (vulgární, lži, manipulativní). Při hodnocení vyváženosti je třeba rozlišovat, jestli jde o zprávu nebo komentář45. Zatímco zprávy by měly názory čtenáře rozvinout, tak komentáře je spíš utvrzují. Proto se komentáře snáze čtou, protože nevyžadují pro pochopení takovou námahu6, jako zprávy. Pro překonávání rozdílných pohledů, které bývají příčinou sporů, jsou proto užitečnější zprávy.
U dobře napsané zprávy byste neměli poznat, jaká strana je autorovi sympatická. Bohužel v médiích převládají komentáře, v tištěných i internetových, které spíš zabetonovávají čtenáře ve svých názorových bublinách, než aby pomáhaly překonávat rozdíly a připravovat dialog.
Kdo to platí?
Při hodnocení nezávislosti je důležitá otázka, kdo platí provoz a lidi, kteří články píší. Slatinak.cz nevytváří žádný příjem: Ani z reklam, ani z PR článků, ani z předplatného, ani od nikoho dalšího. Internetový web není těžké utáhnout ze svého, roční náklady se pohybují kolem 500 Kč, což je zlomek nákladů na tištěné médium, takže to platím ze svého a i svůj volný čas tomu věnuji.
Střet zájmů?
Častou výhradou politiků vůči slatinakovi je účast jejich editora a nejaktivnějšího redaktora (tedy mě) na politickém životě , konkrétně na kandidátkách do zastupitelstva obce (za lidovce 20107 a Sedmu 8, i když zvolen zatím nikdy nebyl).
Za sebe bych to tak problematicky neviděl. Když může být radní ředitel školy či místní veterinář nebo kastelán, proč by nemohl být redaktor? Ti všichni přece také musí oddělovat své profesní zájmy od zájmů v zastupitelstvu. Neměli by svou instituci protežovat a v práci zase prosazovat své politické zájmy.
Přitom to není nic neobvyklého: editor a hlavní redaktor (mnohem staršího a čtivějšího komunálního webu) Českotřebovského deníku je dlouholetý radní Milan Mikolecký a má to uvedené i v kandidátce.
Jako člověk uznávám nějaké hodnoty a nějaké ne. Strany přitom nejsou nic jiného, než sdružení lidí s podobnými hodnotami, které chtějí ve společnosti snáze uplatňovat. Takže k nějakým stranám mám blíže a k jiným ne. Jako občan mám potřebu, čas a odvahu ovlivňovat společné věci, však k tomu nabádám (i skrze slatinaka) i ostatní. A jako častý návštěvník zastupitelstev zároveň vidím, že třeba tam má ne-zastupitel jen slabé slovo.
Ano, jako editor bych měl od svých politických zájmů a preferencí odhlédnout a dbát o vyváženost. Podobně i jako redaktor při psaní zpráv bych měl nabízet pohled všech dotčených skupin. O to se i snažím, i když asi ne vždy se to daří. Navíc vypáčit veřejný názor z “dotčených skupin” není vždy snadné. Akorát v komentářích si mohu dovolit být osobní, nevyvážený, emotivní. Nicméně stále otevřený k diskusi a vlastní kritice.
Alternativy
Nevím o žádném dalším nezávislém médiu zabývajícím se děním ve Slatiňanech, ani on-line, ani tištěném.
Tak třeba (ze společných peněz financované) Ozvěny mají už rovnou v pravidlech uvedeno, že “nezveřejňují informace o politických stranách”9, což zde třeba zcela vylučuje předvolební debatu, nejdůležitější téma komunální politiky vůbec.
Nějaká jsou na úrovni okresu nebo Chrudimi a slatiňanskými tématy se zabývají velmi omezeně.
Další druh médií jsou stranické weby, které však ožívají obvykle jen kolem voleb a ostatní strany do nich nemají možnost přispívat nebo vést jakoukoliv polemiku, takže o vyváženosti či nezávislosti zde nelze mluvit.
Pak jsou tu ještě sociální sítě, hlavně facebook. Každá větší organizace má svůj FB účet, na kterém se mohou objevit zajímavé informace i komentáře. Avšak FB nepropojuje odlišné názory, spíš naopak uzavírá čtenáře v názorových bublinách. A dále na sociálních sítích není vůbec snadné dohledat starší informace a komentáře k danému tématu, takže debata na sociálních sítích, pokud vůbec vznikne jen klouže na povrchu a řídí ji spíš emoce než fakta.
Do jaké míry mně se slatinaku.cz vyváženost daří, je stejně nakonec na posouzení čtenářů a na ochotě druhých přispívat do obsahu vlastními podněty a informacemi.
- podobně Václav Němec: „Vzhledem k tomu, že toto totalitární hnutí vždy pokládalo liberální demokracii za jednoho ze svých úhlavních nepřátel a využívalo prostoru svobod, jež nabízí, pouze k tomu, aby ho posléze zcela pozřelo, je podle mého soudu zcela namístě otázka, zda má liberálně demokratický stát takovéto straně tento svůj prostor poskytovat“ Komunismus jako český národní ideál?‘ K Masarykově hodnocení komunismu a marxismu Václav Němec – Apoštol svobody a dotěrná monstra minulosti – část: II Dotěrná monstra – str. 56-63 – Komunismus jako český národní ideál? – slatinak.cz[↩]
- – Otevřená Společnost (otevrenaspolecnost.cz)[↩]
- K měření vyváženosti médií chybí jasné definice | MediaGuru[↩]
- Publicistický styl – Wikipedie (wikipedia.org)[↩]
- úvaha na téma zpráva vs. komentář je např. zde Rozdíl mezi zprávou a komentářem | Informace o Českém rozhlase[↩]
- Cognitive miser – Wikipedia[↩]
- Jmenné seznamy | volby.cz[↩]
- kandidátní listiny Sedma 2014 Jmenné seznamy | volby.cz, 2018 Jmenné seznamy | volby.cz a 2022 Jmenné seznamy | volby.cz[↩]
- Pravidla pro publikování v Ozvěnách – slatinak.cz[↩]
Jeden komentář u “Nezávislý slatinak.cz?”