O preferenčních hlasech

Na vesnicích a v menších městech se to děje více než ve městech větších. Při volbách lidi často křížkují kandidáty napříč stranami. Ten, kterého znají a považují za slušného, dostane křížek, ať je zástupcem kterékoliv party. Je to tím, že lidé se v těch menších sídlech většinou znají osobně, běžně se setkávají a vědí o sobě. To je oproti větším městům výhoda. Avšak zároveň i nevýhoda.

Kandiduje-li třeba oblíbený učitel, kterému půl obce prošlo rukama, má preferenční hlasy zajištěny, bez ohledu jaký to je nebo jaký by byl komunální politik. Stejné je to třeba s místním obvodním lékařem, ke kterému všichni chodí a důvěřují mu, stejné je to s veterinářem, který většině lidí vyléčil pejska či kočičku. U těchto lidí úplně stačí, aby se k žákům, jejich rodičům, resp. k pacientům a majitelům pacientů chovali slušně a aby neměli na kontě nějaký vážnější společenský delikt. Potom tito lidé nasbírají největší počet křížků a mohou se chlubit, že vyhráli volby.

Kdyby měli jiné povolání a byli třeba úředníky nebo průvodčími, preferenční hlasy by se jim vytratily. Ovšem skutečným vítězem voleb nebývá ten, kdo nasbírá nejvíce preferenčních hlasů, ale ten, který se svou stranou přesvědčí nejvíce voličů, že právě jejich program je nejlepší a že na jejich kandidátce jsou nejlepší lidé. Preferenční hlasy toho totiž o lidských i odborných kvalitách kandidáta moc neřeknou. Někdy se také stane, že lidé zakřížkují někoho, kdo má dobrou pověst, kdo je opravdu slušný, vzdělaný a moudrý, ale přesto to vůbec nemusí být dobrý politik. Dejme tomu třeba nějaký místní sportovec, umělec, knihkupec nebo vědec. Takový člověk je skvělý ve svém oboru, lidmi všeobecně oblíbený a respektovaný, ale nemá potřebně ostré lokty, politický pajšl, neumí přijímat kompromisy, dělat ústupky, bouchnout do stolu, bojí se rozhodnout o zásadních věcech a podobně.

Takže křížkovat jednotlivé kandidáty klidně ano, avšak neslibujme si od toho nemožné.  Navíc můžete zakřížkovat více pro vás sympatických lidí, avšak oni mohou mít zcela rozdílné programy, názory, priority. A co potom? Někdy je skutečně lepší vybrat stranu podle programu. Té pak můžete fandit, ale také ji kritizovat, pokud neplní to, co slíbila.

Dnes je již po volbách, možná si řeknete, že autor přichází s křížkem po funuse. Trochu ano, ne však docela. Někteří „úspěšní“ sběrači křížků se nezdravě chlubí svou oblibou. Přitom členů tohoto fanklubu je mnohem méně, než těch, kteří by dotyčného politika nejraději viděli někde zcela jinde. Jenom je potřeba, aby to někdo řekl nahlas. Jelikož jsem to dosud nikde neslyšel, beru to tedy na sebe, i když vím, že u někoho v oblibě propadnu až na samé dno. Naštěstí jsem na to zvyklý.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.