• Téma: Města a obce v okolí
• Téma: Mikroregion Chrudimsko

Obec Lukavice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec se rozkládá na severních a západních svazích kopce Jahodnice, který uzavírá kotlinu 8 km jižně od města Chrudimi. Žije zde 869^[1] obyvatel. 500 m západně od obce protéká řeka Chrudimka a za ní se již zvedají první kopce Železných hor.

Název Lukavice je předslovanský a dokládá osídlení již v době před Kristem, kdy v nedalekém Hradišti u Českých Lhotic stálo keltské oppidum. V době raného slovanského osídlení zde začínal hraniční hvozd na pomezí Čech a Moravy.

Pomístní název Mýto ukazuje, že zde na stezce, která vstupovala do Chrudimské sídelní komory, stávala mýtnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312.*1 Z roku 1354 se dochovala zpráva, že že majiteli vsi byli Bušek z Kyšperka a Petr z Lukavice. V roce 1358 je doložen jako majitel Lukavice
opět Bušek z Kyšperka a Heřman z Lukavice. Tato zpráva svědčí také o tom, že kromě majitelů kyšperského panství byli pány Lukavice i zemané sídlící přímo ve vsi a používající přídomku z Lukavice. Následně na dalších 200 let se stali majiteli Lukavice Žampachové z Potštejna.

Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit. V 17. století zde byla vybudována továrna na jeho zpracování. Hlavním produktem byla síra. Po roce 1746 došlo ke změně technologických postupů výroby. Milíře byly nahrazeny hliněnými pecemi, které umožnily vyrábět sirný květ, využívaný pro lékařské účely. Vedlejším produktem byly výpalky, ze kterých se začala vyrábět zelená skalice, zvaná vitriol. Využití nalezla v kožedělném průmyslu, sloužila k impregnaci dřeva a k výrobě kyseliny sírové. Lukavice byla největším výrobcem kyseliny sírové v celé monarchii. Doly byly uzavřeny v roce 1892 a v roce 1905 se chemická výroba přesunula do nedalekých Slatiňan. Památkou na hornickou minulost obce je hornický oltář v kostele sv. Bartoloměje v nedalekých Bítovanech.

V roce 1700 dal knížecí rod Auerspergů postavit barokní budovu knížecího horního úřadu tzv. Zámeček. Dnes zde sídlí obecní úřad. *1