Hodinový rozhovor historika Michael Romancov a novináře Jan Wirnitzer, ve kterém rozebírají známý řetězový email snažící se vykreslit USA jako největší vojenské štváče světa (pravděpodobně ve snaze zmírnit závažnost Ruské roztahovačnosti, která aktuálně vyústila v okupaci Ukrajiny, Gruzie, Moldavska apod).
Řetězový e-mail je anonymní, zřejmě jde o překlad z jiného jazyka (je tam mnoho překlepů), zmiňuje přes 120 válek, ale ve výčtu jich není ani 90. Konflikty jsou reálné, nicméně ignoruje souvislosti těch konfliktů (kontext). Právě tomu kontextu se věnuje tento díl podcastu Světový četník v době studené války. Co se říká o amerických intervencích a jaké opravdu byly? — Deník N (denikn.cz) a následující Světový četník po studené válce. Americké intervence bez konspiračního nánosu — Deník N (denikn.cz). Podcast Romancov a spol. se tentokrát zaměřil na řetězový mail, jehož anonymní autor(ka) vypočítává všechny „americké agrese“. V prvním díle miniseriálu se zaměřujeme na dobu studené války: co a proč tehdy skutečně Američané dělali? A z čeho je vinit lze a z čeho ne?
Další díl: USA vedly po konci studené války několik vojenských intervencí, které budí emoce. Ta nejspornější a nejslaběji obhájená však v konspiračním e-mailu, sčítajícím „všechny hříchy Ameriky“, kupodivu prakticky nerezonuje. Téma pro podcast Romancov a spol.
Autor uvedl všechny vojenské či zpravodajské akce a to i výpomoc či žádost o obranu spojenců. Např. spolupráce s Marokem (je historická, od 19. století).
Podle historiků jsou USA zapojeny do vnějších vojenských operací od počátku vzniku USA (historici napočítali přes 400 vojenských intervencí, 50% po roce 1950)1 a 25% je spojena s válkou proti teroru po 11.9.2001.
Ten email překrucuje i konflikty, které mnozí z nás pamatujeme, zamlčuje informace, které známe, jako by čtenáře měl za idioty (viz Kuvajt).
Příklad: Ukázka vytváření nové reality – „Humanitární bombardování“ NATO v Jugoslávii v roce 1999 – Častý lživý narativ o humanitárním bombardování.
Tento termín Václav Havel neřekl, poprvé ho použil europoslanec Jan Keller. Existuje článek v italských novinách podepsaný Václavem Havlem, ale není žádná doklad, že by byl opravdu od něj.
Útok na Srbsko byl jednohlasně odsouhlasen zeměmi NATO (za nás premiér Miloš Zeman) pro odstrašení Srbské armády, která vytvářela nový konflikt v Kosovu a byla obava, že dopadne stejně zvěrsky, jako v Bosně-Herzegovině.
Na straně Srbska, které se snažilo udržet Jugoslávii pohromadě i násilím za podpory Ruska, ostatní země podpořil Západ.
Další lživý narativ je boj o kosovské nerostné bohatství: dodnes se nezačalo těžit.1.
V každé válce se děje, že jednotlivci nebo skupiny se „utrhnou ze řetězu“ a způsobí vojenské zločin, z různých důvodů. Rozdíl je v tom, jak se ty incidenty řeší, jak se jim děje prevence, jak se rotují, jak se řeší psychologicky.1
Skutečně problematické intervence USA
Některé intervence USA zmíněné v emailu jsou i historiky zpětně hodnoceny jako špatné, nezdařené. Tyto konflikty lze historicky relativně svobodně zkoumat a dokonce se několikrát USA omluvily, což bylo a je na „druhé straně“ železné opony naprosto nemyslitelné (např. okupace v ČR 1968).
Státní převrat v Guatemale
byl podporovaný USA, např. i proto, že původní prezident šel proti velké americké společnosti Unted Fruit Company. V 1999 se Bill Clinton omluvil a přiznal zapojení zpravodajských služeb, přiznal, že to byla chyba.
Válka ve Vietnamu
V Indočíně (Vietnam, Laos, Kambodže) za II. sv. války pomáhaly USA vyhánění Japonců Britům.
Začalo 1954 drtivou porážkou Francouzů v Severním Vietnamu, od té doby se USA čím dál více angažovaly. Válka končí 1975, kdy Severní Vietnam zabral jižní (známá fotografie, jak vrtulník zachraňuje z Americké ambasády vojáky), což je Ruskou propagandou propagováno jako porážka USA. Ve skutečnosti USA opustili vojensky Jižní Vietnam už v roce 1972, lidi na obrázky byli Vietnamci.
Vyšetřenou a potrestanou aférou byl Masakr v My Lai – Wikipedie (wikipedia.org). Masakr v My Lai: Američtí vojáci popravovali i malé děti, USA běsnění tutlaly – Deník.cz (denik.cz)
Ve Vietnamu byly vojensky podobně účastni Sověti spolu s Čínou.
Státní převrat v Chile
1973 k moci se s pomocí USA dostala vojenská junta, A. Pinochet. Popis důsledků změny režimu tendenční, nepodložený, žel těžko vyvratitelný. V roce 1975 bylo vyšetřování v USA, velká mediální kritika, že tak to úplně dopadnout nemělo, hlavní snaha byla, aby Chile nepadlo pod přímý vliv SSSR, což se konec konců povedlo.
Příklady lživě interpretovaných konfliktů
Válka v Koreji
Podle emailu ji rozpoutaly USA.
Skutečnost: Konflikt, který trvá dodnes. Válka začala 1950 útokem režimu v severní části na jih, který byl zpočátku velmi úspěšný. Jihokorejskému režimu přišla na pomoc zahraniční pomoc iniciovaná OSN, účastnily se jak Západní země Evropy, tak některé z Afriky, Oceánie. Aktivní válka trvala 3 roky. Jihokorejský režim taky nebyl bezproblémový.
Vojenská akce na Filipínách
Podle emailu: 1948-53 – finančně podporovány vojenské síly kvůli otevření vojenských základen na Filipínách
Skutečnost: Na Filipínách už americká vojenská zařízení byla od počátku století, během 2. sv. války dočasně zabraná Japonci, ale hned po válce se do nich USA vrátily a byly tam do 90. let.
Přesídlení Inuitů s následnou likvidací
Vystěhování čísti Eskymáků na sever s odůvodněním, že tam mají lepší loviště. To se nepotvrdilo, život tam byl těžší. Nebyla to z dnešního pohledu zdařilá akce Kanadské vlády.
Nicméně s USA to nemělo nic společného a se studenou válkou. Jen mimochodem, Rusové mají mnohé podobné „nepovedené“ přesídlovací a porušťovací akce (výše uvedenému případu je nejbližší osud sibiřských národů Evenkové a Něnci). Jinak Inuité nebyli zlikvidováni, dodnes existují i ve svých původních oblastech, v Grónsku tvoří většinu obyvatelstva.
1953 Írán
Reakce na znárodnění ropného průmyslu převratem levicového Mosadka za podpory Moskvy v roce 1951. Mosadek byl v 1953 svržen s pomocí USA, aby Šáh, který se vrátil, vrátil ropný průmysl USA.
Mosadek byl svržen hlavně kvůli pozemkovým reformám, které postihly mnoho vlivných lidí, ne kvůli ropě. Po svržení byl Mosadek uvržen do domácího vězení. Ropné vrty byly Britské, ne USA, a po návratu Šáha se nevrátily, zůstaly státní.
Afgánistán
Mudžahedíni placení USA v 70. letech útočili na území Sovětského svazu, tak SSSR zaútočily, aby udrželi proruskou vládu.
Zde působily i další země, kromě USA a Rusů (1979 – 1989) také Britové. Podle historiků neměla invaze SSSR nic společného s mudžahedíny, ale jejím cílem bylo podpořit proruskou politickou frakci -> ruští výsadkáři přepadli prezidentský palác, vyvraždili protiruskou frakci včetně rodinných příslušníků (podobný výsadek v Hostomelu v roce 2022 měl zlomit odpor Ukrajinců). Zaútočili o vánocích, aby západ nepomohl, ale nečekali tak tvrdý a dlouhodobý odpor od části Afgánců, kterému nakonec podlehly. Velký spojenec protiruské opozice byla Saudská Arábie a později i USA (řízené rakety Stinger).
Itálie – teroristický útok Bologne
1980 výbuch na nádraží Gladio, 80 mrtvých, organizované USA pro oslabení socialistického kandidáta.
Stopa USA nebyla nikdy dokázána, ani nebyla jako varianta, dokonce ani v tehdejším východním bloku. Jejich zapojení v e-mailu se tedy zdá účelové.
Teroristický útok v Libanonu 1982
1982-83 800 amerických mariňáků proti Libanonu, hodně mrtvých.
V té době byla občanská vláda, stal se zde opravdu teroristický útok, ale Američané byli jeho obětí, nikoliv strůjci: náklaďák s výbušninou vjel do kasáren a tam zahynulo mnoho vojáků i civilních pracovníků.
Libie – bombardování Tripolisu
1986 – útok na Libii, důvodem byl teroristický útok na diskotéku s vojáky v Západním Berlíně.
Kadáfí – velká země, málo obyvatel (6 milionů), významné příjmy z ropy. Úzké vztahy s Východem. Podpora teroristů – RA, RAF, Eta.
Útok na letadlo Panam
Americké pojistky vyráběny v Americe CIA a ne v Libii.
Nepochopitelné obvinění, zřejmě nějaký nepovedený překlad; 2003 Libijský režim přiznal účast na teroristickém útoku na letadlo, vyplatil kompenzace, pravděpodobně, ve světle sankcí, když už neměl podporu Východu. Spojení s USA není ani z emailu jasné.
Válka v Iráku
1991 rozsáhlé vojenské akce proti Iráku, 450tis. vojáků; zabito nejméně 150 tis. civilistů, úmyslné bombardování civilních obětí. Kuvajt byl odevždy součást Iráku. Plány na výrobu jaderných zbraní. Největší zvěrstva byly vymyšleny Americkou armádou. Z Kuvajtu se začal Írák vlastně už stahovat. Hromadné zbraně dodaly USA. Saddáma Huseina samy dosadily USA.
Email zamlčel, že invaze do Iráku na osvobození Kuvajtu byl v souladu s radou bezpečnosti OSN. Irák napadl Kuvajt v roce 1990. Kuvajt vznikl v roce 1961 a do roku 1964 ho uznaly všichni sousedé včetně Iráku (proto také OSN souhlasila s útokem a ani SSSR ani Čína nebyly proti). Vojáci tam byli z celého světa včetně ČSFR.
1993 Rusko a podpora Jelcina
Američtí ostřelovači zabili několik set lidí při útoku na nejvyšší radu a pomohli ke zvolení Jelcinovi, i když pár měsíců před tím měl jen 6% podporu.
1993 opravdu Jelcin požádal ruskou armádu, aby čelili vzbouřencům. Jelcin měl podporu Západu. Na účast Američanů není žádný důkaz, a zde by se jistě z ruských archivů informace dostala, pokud by tam byla.
USA poslaly Jelcinovi odborníky, kteří mu pomohli i s kampaní, ale volby byly svobodné.
Čečenská válka
Někteří Dudájevovi militanti byli školeni ve výcvikových střediscích USA v Pákistánu a v Turecku, aby získaly ropná naleziště u kaspického moře.
1995 karierní důstojník ruské armády, generál Dudaev (muslim, tedy musel být velmi loajální režimu) vedl vzpouru. Chybí jakýkoliv věcný důkaz spojení USA s čečenskými rebeliemi. V této souvislosti se také argumentuje, že separatisti používali zbraně NATO. Zbraně NATO jsou zbraně používané a jakékoliv vyráběné v zemích NATO.
Sestřelení letadla TWA
1996 let 800 TWA explodoval poblíž Long Island. Existuje důkaz, že Boeing byl sestřelen americkou raketou, snaha odstranit osobu na palubě. 1998 sestřelil Americký křižník civilní letoun v Perském zálivu.
Událost v 1998 se opravdu stala a byla doložená a vyšetřena. K údajnému sestřelení v 1996 však žádné důkazy neexistují.1
Invaze USA do Afgánistánu
Vražedná válka, testování zakázaných zbraní, nepravdivé obvinění Bin Ladina na základně rozmazaného videa s jiným člověkem.
V roce 2001, reakce na teroristický útok, s podporou OSN. Potřebovali pozemní podporu, Pákistán byl nespolehlivý. Většina vojenského nákladu šla přes Rusko vlakem za ohromné peníze. Vojensky byla akce úspěšná, ale co se týče udržení už ne (podobně jako ta sovětská).
2003 Írák
(v emailu bez komentáře)
Nejproblematičtější akce USA z uvedených, proti nim se postavily i Německo a Francie, proto to nemohlo být pod hlavičkou NATO. Nenechali se přesvědčit ani nabízenými důkazy (jako třeba ČR). Vojensky velmi dobře zvládnuté (rychle, efektivně dosažené vítězství), ale politicky zcela zpackané. Rusko ani Čína otevřeně nevystoupilo proti. Nicméně byl to také konec Za Gerge Bushe ml., posledního tradičně republikánského prezidenta, pravděpodobně Irák způsobil odvrat mnoha voličů od této strany, nebyla válka vnímána pozitivně.
A co SSSR?
Světový četník v době studené války. Co se říká o amerických intervencích a jaké opravdu byly? — Deník N (denikn.cz) – čas 1:01:30.
SSSR vojensky zasahovalo v zemích, které chtěly opustit jeho aliance (Maďarsko, ČSSR), naopak USA nechali Francii opustit NATO aniž by o intervenci vůbec uvažovaly2.
Do mnoha zahraničních akcí byla zapojena Kuba. Což bylo pravděpodobně s podporou SSSR. Např. desetitisíce kubánských vojáků v Africe (byli přepravováni v Sovětských letadlech a lodích).
- Světový četník po studené válce. Americké intervence bez konspiračního nánosu — Deník N (denikn.cz)[↩][↩][↩][↩]
- When France Pulled the Plug on a Crucial Part of NATO | HISTORY[↩]