Spalovny jsou nákladné na výstavbu, provoz a modernizaci. Stojí miliardy korun. Aby se je vyplatilo postavit, vyžadují veřejné dotace a zatěžují veřejné rozpočty.
Dluh za spalovnu v Liberci například skončil v balíku Konsolidační banky a doplatili jsme tak na něj všichni. Podobně spalovna nebezpečných odpadů zadlužila město Plzeň desítkami milionů korun.
Spalovnáři většinou provozují teplárny a tvrdí, že vzhledem k velkému podílu odpadu “biologického” původu (např. papír nebo jiné organické látky) spalovny produkují zelenou energii. Proto mohou získat veřejné dotace, úvěry, daňové úlevy a přenosné výhody, které by měly být vynaloženy na podporu skutečných „zelených“ energetických projektů, jako je větrná, vlnová či solární energie nebo energetické úspory.
Odsávají finanční prostředky od skutečných projektů v oblasti zelené energie.