• Téma: Spáry v chodnících a ulicích zarůstající plevelem
• Téma: slatinakovo Téma na měsíc

Se svobodou a vyšší životní úrovní u nás obce řeší věci, které by před 50-ti lety snad ani nenapadlo nikoho po obecním úřadu požadovat – např. byliny vyrůstající ze spár a prasklin v chodnících a silnicích.

Ve Slatiňanech se v současnosti likviduje plevel herbicidem Clinic, který má podobné složení jako Roundup.

Ročně se rozstříká po ulicích města ca. 140 litrů koncentrátu tohoto totálního herbicidu (patřičně rozředěného), tzn. jedu na všechny rostliny. Část se odpaří, část vsákne do země, kde se snad z většiny rozloží na snad méně škodlivé chemikálie, něco zůstává v půdě, něco steče při dešti do kanalizace a pak do řeky a do moře…

Údržba našeho města zkoušela vypalování plevele v roce 2018, ale nesetkalo se s příznivým přijetím občanů, proto od něho bylo upuštěno. Přitom efekt je podle vedoucího údržby města srovnatelný s tímto herbicien, tj. postihne pouze vzrostlé rostliny.

V Chrudimi to řeší stejně, zde za rok spotřebují cca 250 l Roundupu. Je však snaha z unie i ministerstev tyto chemikálie omezovat, proto i v Chrudimi hledají i jiné způsoby, které se jim však zatím jeví násobně dražší a pracnější.

Máme tedy možná “hezké” chodníky , ale asi ne moc zdravé.

Podle soukromého zemědělce Ondřeje Dejmala se na zemědělské půdě Roundup (nebo Clinic) používá jen při velkém zaplevelení pozemku v dávce 2-3 litrů na hektar (ředí se 1:40 až 1:80), což je tak jednou za dva až tři roky. Herbicidy tohoto typu (na bázi glyfosátu) byly také používány k urychlení dozrávání (desikaci), ale to se od ledna 2019 omezuje a na konci 2022 bude zakázáno zcela. Jiné herbicidy se v zemědělství používají vetšinou jednou ročně před a nebo těsně po zasetí plodiny v dávce desetin až jednotek litrů na hektar. Jinak průměrná statistická spotřeba všech herbicidů je něco kolem tří litrů na hektar zemědělské půdy a rok.

Že se nejedná o zcela neškodné látky také svědčí omezení, že zemědělci nesmí většinu pesticidů (mezi něž patří právě i herbicidy) aplikovat blíže než 20 metrů od zastavěného území (třeba zahrady) a dodržování této vzdálenosti je kontrolováno jak podle evidence tak i fyzicky na pozemku odebrání vzorku půdy pracovníky UKZUZ.

Pro srovnání, všechny chodníky ve Slatiňanech mohou mít kolem 2 hektarů, plocha spár, odkud vyrůstají rostliny možná 0,1 hektaru. Celková délka chodníků a komunikací je podle šéfa údržby kolem 50 km.

Pesticidy musí být skladovány za určitých podmínek: podlaha nepropustná pro kapaliny se zvýšeným soklem včetně prahu, samostatné větrání, nastavení a měření teploty, uložení přípravků odděleně dle druhu, odděleně od prázdných obalů, ochranných prostředků a oděvů. Nakládat s nimi může pouze držitel patřičného osvědčení, musí být vedena evidence, kdy, na jakém pozemku (ulici), kolik bylo spotřebováno. Evidence se však nezřídka dodělávají zpětně, když se nahlásí kontrola.

Jinak velká spotřeba herbicidů je také u železnic.

Na západě se mnoho pesticidů zakazuje a tento trend se rozhodně dostane i sem, pokud se do té doby evroskeptickým politikům (na obrázku) nepodaří připojit nás k Východu. Podle zprávy tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se za posledních šest let podařilo snížit používání pesticidů v ČR o 7 %. Např. pesticidů s účinnou látkou glyfosát (Clinic, Roundup) se v ČR v roce 2017 spotřebovalo 750 tisíc litrů, zatímco o 4 roky dříve to by bylo 935 tisíc litrů.

Máte-li někdo k tomu něco, můžete zde pomoci rozvést, jaké další možnosti (návrhy) jsou k dispozici, jaké mají výhody, nevýhody, kde se to osvědčilo či neosvědčilo, jestli vám víc vadí pampeliška na chodníku anebo rozlévání a tohoto jedu v našem okolí a proč. Anebo o tom začneme přemýšlet teprve až nám v krvi najdou RM? Máme docela slušnou pravděpodobnost . Nicméně jen opravdu malá část je přisuzována znečištění prostředí.