Algoritmy, které nabízejí videa a příspěvky na sociálních sítích, jsou na Západě jiné než v Číně. V Číně nabízejí povinně i vzdělávací obsah (bohužel také propagandu), zatímco u nás pouze rychlou zábavu, která funguje na principu “okamžitého uspokojení“, které může vytvořit závislost, a ohrožuje dlouhodobé cíle člověka (vzdělání, pohyb, sociální kontakty). Při častém užívání usměrňují vývoj mozku, který pak hůře zvládá dlouhodobé soustředění a kritické myšlení. Když sociální sítě pro děti nereguluje stát, měli by aspoň rodiče např. na mobilech pomocí Family Link (google.com) a u počítače skrz Microsoft Family Safety – aplikace pro sdílení polohy a čas strávený u obrazovky | Microsoft 365 .
Níže přepsaný úryvek z besedy s autory knihy “Proč věříme dezinformacím” s podtitulem “Strategická komunikace jako možná cesta z bludného kruhu” cyklu Kanárci v síti (od 52. minuty), který to více rozvádí:
Jeden americký zákonodárce (…) přišel s návrhem, aby se americká zdravotní agentura zabývala tím, že sociální sítě jsou v podstatě zdravotní riziko, a začít vyhodnocovat je. Z tohoto hlediska se na to ještě nikdo nepodíval.1 Podobně jako se hledí na alkohol a další drogy, které se z toho důvodu daní, pak by je ke zvážení danit škodlivé argumenty a z toho pak hradit způsobené škody místo z rozpočtu státu či zdravotního pojištění jako to je nyní2. Existuje několik studií, které dokazují, že např. ideál krásy na Instagramu má výrazné negativní psychické dopady. Ve skutečnosti to platíme pak z našeho zdravotního pojištění.2
Vliv algoritmů sociálních sítí na dospělého člověka je samozřejmě jiný, než u dítěte, kde bychom měli velmi rychle přecvaknout jen z řešení nákladů. Protože nám pravděpodobně budou vyrůstat děti, kterým se mozek nevyvine takovým způsobem, který je požadovaný, nebo byl historicky daný, bude primárně zaměřen na zkratkovitou konzumaci informací. Tím pádem mají velmi omezené lidské myšlení a sníženou odolnost vůči dezinformacím. Já několik hodin týdně učím studenty a vidím, že čím mladší ročníky přicházejí, tím více těžké udržet jejich pozornost. Prostě jak je nebavíte první minutu, dvě, tak prostě vypnou. Jak posledních 10 let jsou tak hluboce zakořeněny na sociálních sítích, kde hltají reelsy a krátká 30 sekundová videa, tak je problém před ně přijít s přednáškou na hodinu. Já to vidím v praxi jako problém, který se každým rokem prohlubuje.3
A do toho potom ještě vstoupí TikTok, který je neregulovaný. V podstatě je to stejný algoritmus, který si ale Číňané regulují. Otakar Foltýn řekl někde(…), že TikTok je vlastně nástroj pro debilizaci společnosti. A to zejména té západní, protože algoritmy v Evropě jsou jiné než v Číně. U nás se teenageři koukají jenom na ta krátká videa, která jdou po tom dopaminu, v podstatě po okamžitém uspokojení. V Číně toto mají sice také[MORE], potom je tam mix – teď pominu propagandu, která je tam povinná, protože jsou v totalitě, ale potom tam mají vzdělávací videa. To znamená, že zatímco naše děcka visí na TikToku, který jim v podstatě mozek ničí, tak v Číně využili tu samou technologii na to, aby ty děti někam posunuly, což my vůbec neděláme.4
U veřejnoprávních médií mají důležitou funkci vzdělávací, ale v digitálu jsme to úplně opomněli a nechali jsme tam řádit zbytnělý kapitalismus a čínskou firmu Baidu prošpikovanou čínskými agenty.4
Co se týče toho vzdělávání, teda v Economistu vyšly analýzy o tom, jak Čína dohání ve vědě a výzkumu svět. Evropa stagnuje a Spojené státy lehce klesají v některých oblastech, ale u Číny v posledních 10 letech vidíme extrémní nárůst. Je zajímavé uvažovat o tom, jestli zde není také nějaká širší strategie Číny ovlivnit myšlení ve světě.3
- Alexandra Alvarová – novinářka v současné době žijící v Kanadě. Dvacet let se zabývá marketingem, metodami přesvědčování a hybridními válkami, autorka knihy Průmysl lži.[↩]
- Štefana Sarvaš – je marketingovým stratég společnosti Mars[↩][↩]
- Tomáš Kolomazník – politický analytik[↩][↩]
- Josef Holý – programátor, analytik, zakladatel startupů, se zaměřením na umělou inteligenci; spoluautor podcastu Kanárci v síti, kde se věnuje tématu informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život[↩][↩]