Každý významnější investiční návrh by měl analýzu dopadu na roční rozpočet města doplněnou jednotnými skládanými grafy s tabulkou, ve kterých by byly barvami rozlišeny skupiny významných výdajů z rozpočtu (mzdy, údržba, investice, Švýcárna, škola, …). Celková výška grafu by odpovídala předpokládaným výdajům. Jeden graf by byl bez uvažovaného návrhu a druhý s ním. V případě příjmu z dotace, o které se neví, jestli bude, a návrh by město chtělo provádět i bez dotace, pak by byl třetí graf, jak by to bylo bez té dotace. Příklad takové tabulky a grafu je uveden zde pro fiktivní investiční návrh pro určitý rok ve výši 30 mil vč. DPH.
A tato tabulka a grafy by byly zveřejněny spolu s informací o projektu ještě před rozhodnutím o jeho zrealizování a to i na více let, pokud vyžaduje náklady provoz apod.
Samozřejmě toto je jen návrh navrhujícího, skutečný rozpočet by zastupitelé vytvořili standardně na konci roku a tohle by mohli ale nemuseli použít.
Smyl je ten, že předkladatel i schvalovatel bude mít kvalifikovanou informaci o dopadu návrhu na rozpočet, tedy na chod města v budoucnu.
Přísloví praví, že „Posuzuj svůj úspěch podle toho, čeho ses musel vzdát, abys ho dosáhl.“ (zdroj 1 a zdroj 2)
Vnímám ještě jeden nešťastný nedostatek u občanů, ale i u mnoha politiků, a to že když navrhují nové výdaje z rozpočtu, tak často nepřemýšlejí, na úkor čeho ty výdaje budou a doufají, že se na to „někde vezme“. Každý nový výdaj je na úkor jiného výdaje, stejně jako v domácnostech, kde však je často někdo, kdo to hlídá, aby se domácnost nedostala do dluhů, nebo aby měla koncem měsíce na jídlo a na elektriku.
Slyšíme: potřebujeme nové chodníky, knihovnu, kino, opravit školu, nový kulturní dům, novou běžeckou dráhu, zateplit halu, převést Spartak pod město, levné odpady, klimatizaci na městský úřad, nové vybavení do jídelny, nová dětské hřiště… Na všechno není, musí se vybírat a jeden výdaj vylučuje jiný. Nemluvě o tom, že některé tyhle projekty znamenají stálé výdaje každý rok na dlouhou dobu. Jasně, sliby lidem lahodí, ale oběti už tolik ne. Nicméně i ty oběti zase ponesou ti samí občané, akorát že je naděje, že se to už nějak okecá, na někoho se to svede… že třeba není na opravu asfaltu ulici, protože máme muzeum a nemůžeme mít všechno…