Během prvního pololetí letošního roku proběhl výzkum, který se zaměřil na to, zda a Jak česká veřejnost vnímá dezinformace a jejich dopady. Výsledky korelují s intenzitou aktivit dezinformačních kanálů.
Z výzkumu CVVM, zpracovaného pro Ministerstvo vnitra ČR, vyplynulo, že polovina občanů považuje dezinformace za závažný problém. Zároveň se s nimi v určité intenzitě setkávají alespoň někdy tři čtvrtiny české společnosti. Pokud jde o reakce na dezinformace, necelá polovina se při podezření na fakenews snaží informaci ověřit, čtvrtina pak aktivně na dezinformaci upozorňuje.
Jedním z cílů rozsáhlého výzkumu bylo zjistit, nakolik jsou vybrané dezinformační narativy případně některé jejich aspekty, rozšířené v české populaci. Toto rozšíření bylo měřeno prostřednictvím souhlasu nebo nesouhlasu s vybranými výroky, které představují některé příklady dezinformačních narativů. Příklady byly vybrány z oblastí, které jsou nejčastěji cílem dezinformací. Konkrétně šlo o postoje k EU, k NATO, k migraci z cizích zemí a o narativ, že muslimové představují hrozbu, dále šlo o důvěru v česká veřejnoprávní média a postoje k zahraniční politice Ruska a Číny.
Nejúspěšnější dezinformace
Z celé sady otázek, na které odpovídali občané ČR starší 15 let, je nejpřijímanější výrok, že „Evropská unie diktuje ČR, co má dělat, a narušuje státní suverenitu ČR“. S tímto výrokem více či méně souhlasily tři čtvrtiny občanů. S výrokem nesouhlasila méně než čtvrtina občanů. Z toho je patrné, že jde o výrok s nejmenším podílem odpovědí „neví“, což svědčí o poměrně silném ukotvení tématu ve veřejném mínění. Statisticky významně více s ním souhlasí starší občané, lidé s nižším vzděláním a obyvatelé menších měst. Z hlediska politických preferencí s ním relativně častěji souhlasí potenciální voliči KSČM a SPD; relativně nejvíce s ním pak nesouhlasí obyvatelé Prahy a občané, u kterých jsme zaznamenali vyšší důvěru v ústavní instituce, jako je vláda a parlament.
Dezinformační narativ se zněním „EU cíleně organizuje migrační vlnu z neevropsvých zemí“ souhlasil každý druhý respondent. S výrokem nesouhlasila méně než třetina. Téměř pětina lidí sek tomuto výroku
nedokázala vyjádřit. Ukazuje se tak, e na rozdíl od předchozího obecnějšího výroku o EU na toto vyloženě dezinformační tvrzení neumí odpovědět relativně vyšší podíl občanů. S výrokem relativně nejvíce souhlasí občané starší šedesáti let, s dokončeným středním vzděláním bez maturity a vyučení a obyvatelé menších měst. Muži a ženy se významně neliší v míře souhlasu a nesouhlasu, u žen je však významně vyšší podíl odpovědí „neví“. Z hlediska politických preferencí i v této otázce častěji souhlasí příznivci KSČM a SPD. Nejvyšší podíl nesouhlasu výzkumníci zaznamenali u sympatizantů Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL.
Jen o málo lepší výsledky výzkumníci zaznamenali i u obdobného dezinformačního narativu, který v sobě kombinuje téma migrace a nedůvěru v české státní instituce (ověřovaná teze zněla „České státní instituce utajují před svými občany počty migrantů z neevropských zemí pobývajících v ČR“) a zřetelně větší odstup od dezinformačních tvrzení si respondenti udrželi v případě významu a role NATO. Pro pomoc napadenému členovi se vyjádřilo 70 % respondentů a jen třetina souzněla s tezí, že by ČR bylo lépe mimo NATO.
Pozitivní výstupy
Ještě méně, zdá se, veřejné mínění ovlivnily snahy o diskreditaci veřejnoprávních médií, která si mezi respondenty udržela nejvyšší důvěryhodnost. Dezinformační narativ, že „veřejnoprávní média jako Česká televize nebo Český rozhlas cíleně šíří klamné informace“, má na rozdíl od otázek týkajících se EU a zahraniční migrace jen o něco více než třetinu (36 %) souhlasných odpovědí.
Poměrně malou odezvu také měly teze týkající se ruské a čínské zahraniční politiky. S výrokem „Protiruské sankce nemají smysl“, souhlasili dva z pěti respondentů. Tvrzení, že „Rusko je třeba uznávat jako velmoc a obchodního partnera i za cenu jeho určitého zasahování do vnitřních záležitostí ČR a našich ústupků z demokratických hodnot“, akceptovala třetina dotázaných a s podobnou tezí v případě Číny pak souhlasilo ještě méně resp ondentů. Dalším zkoumaným výrokem bylo, že „Čína v poslední době v ČR významně investuje zhruba v rozsahu, který slíbila‘ U tohoto výroku 37 % dotázaných uvedlo, že „neví“, a šlo o výrok, kde je nerozhodný největší podíl občanů.
Reakce dotazovaných na dezinformace silně souvisely s dosaženým vzděláním, politickými preferencemi, důvěrouv ústavní instituce, volebním chováním a pozicí na pravolevé škále. S dezinformačními narativy relativně častěji souhlasí občané s nižším dosaženým vzděláním, občané s nižší důvěrou v ústavní instituce, příznivci KSČM a SPD oproti sympatizantům ostatních stran a občané, kteří se ve větší míře identifikují s levicí. Obdobný vztah je patrný i u důvěry v jednotlivá dezinformační média (AC24.cz, Aeronet.cz, Sputniknews.com) Parlamentní listy, na rozdíl od uvedených webů, sledují spíš vzdělanější občané s vyšším zájmem o politiku.
autor: Josef Beránek
Odkaz: Universum ČKA 3/2020 str. 7