• Téma: Fauna, zvířata, ptáci a ryby ve městě a v krajině

S ohledem na rozšiřující se území s výskytem bobra evropského v Pardubickém kraji a s ohledem na rostoucí škody tímto druhem způsobené se krajský úřad rozhodl znovu využít možnosti vydat příslušnou výjimku opatřením obecné povahy. Cílem takto povolené výjimky je zejména snížit administrativní zátěž žadatelů o individuální výjimky a umožnit především operativně zasahovat v zájmu veřejné bezpečnosti a prevence závažných
škod na majetku. KÚ povoluje výjimku ze zákazů pro ochranu bobra evropského pro následující činnosti:
a) likvidace bobřích sídel (podzemních nor, tzv. polohradů a hradů),
b) odstraňování a zprůtočňování bobřích hrází,
c) odstraňování pevných překážek ve vodních tocích vzniklých v souvislosti s činností bobra evropského,
d) vypouštění rybníků a umělých vodních nádrží, které jsou součástí biotopu bobra evropského, v souladu se schváleným manipulačním řádem.¹

Oprávněnými osobami, kterým se výjimka tímto opatřením obecné povahy povoluje, jsou:
a) správci vodních toků,
b) vlastníci či nájemci rybníků2 a vlastníci či správci dalších vodních děl,
c) vlastníci nebo správci staveb veřejné infrastruktury,
d) fyzická či právnická osoba provádějící zemědělskou činnost (zemědělský
podnikatel).¹

Výjimku lze uplatňovat v území ve správní působnosti krajského úřadu, jako věcně i místně příslušného orgánu ochrany přírody, kromě zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, na:
a) vodních tocích mimo úseky vodních toků v přirozeném korytě (1. března do 30. dubna a od 15. července do 31. října )
b) vodních tocích v přirozených korytech, a to pouze v úsecích do vzdálenosti 200 metrů od vodního díla, a ve větší vzdálenosti pouze v případě prokazatelného řešení havarijní a krizové situace, (od 1. března do 31. října,)
c) rybnících a dalších vodních dílech, (po celý rok)
d) stavbách veřejné infrastruktury.(po celý rok)

Bobří sídla, kterými mohou být nory, polohrady a hrady.
 Nory jsou nejčastějším typem bobřího obydlí a nacházejí se pod povrchem země. Dle účelu, ke kterému byly vytvořeny, dělíme nory na sídelní a úkrytové. Nora úkrytová slouží pouze jako přechodný úkryt a dosahuje délky maximálně několika metrů. V každém bobřím teritoriu se jich nachází velké množství. Sídelní nora je trvalým obydlím, ve kterém rodina společně tráví zejména zimní období. Délka sídelní nory může dosahovat několik desítek metrů. V teritoriu je nejčastěji jedna či dvě sídelní nory. Oba typy nor jsou v břehu toku či nádrže orientovány šikmo vzhůru tak, aby se jejich obytné části nacházely nad úrovní vodní hladiny (i nad úrovní spodní hladiny vody). Dále je pro ně společné to, že jejich vstupy (výstupy) jsou vyústěny pod vodní hladinou. V období sucha a následně snížené úrovně vodní hladiny mohou být tyto vstupy (výstupy) obnaženy.
 Polohrady jsou formou sídelních nor za situace, kdy břeh toku či nádrže není dostatečně vysoký nebo v případě, že strop sídelní nory se propadne. Bobři si pak vytváří nad podzemním systémem náhradní střechu z větví, vegetace, bahna a kamenů – vznikají tak tzv. polohrady. Ty jsou již patrné na povrchu země. V teritoriu bývají nejčastěji jeden či dva polohrady. Kromě sídelního polohradu je v teritoriu opět přítomno velké množství úkrytových nor.
 Hrady jsou formou trvalého sídla v terénu, který neumožňuje hrabání nor (nízké břehy, vysoká hladina spodní vody, mokřadní oblasti). Jedná se o stavby z větví, vegetace, bahna a kamenů, které mohou dosahovat značných rozměrů a jsou obklopeny vodou. Obytná část hradu se nachází nad úrovní vodní hladiny. Opět zde platí pravidlo, že vstupy/výstupy jsou bezpečně ukryty pod vodou. V teritoriu se nachází nejčastěji jeden či dva hrady. Jestliže to terén umožňuje, nachází se v teritoriu dále velké množství úkrytových nor.¹

Bobří hráze jako příčné stavby ve vodních tocích, tvořené z větví, vegetace, kmenů, bláta a kamení, se schopností zadržet vodu, čímž mají značný konfliktní potenciál z důvodu rozlivu vody, podmáčení okolních pozemků či ovlivnění směru toku atd. Pevnými překážkami ve vodních tocích, které vznikly v souvislosti s činností bobra, jsou myšleny téměř výhradně padlé stromy či jejich části zasahující do průtočného profilu vodního toku.
Bobr evropský je původním druhem a běžnou součástí naší přírody. V 18. století a následně znovu v 19. století byl tento druh živočicha na našem území téměř vyhuben, postupně se v 20. století bobr evropský do naší přírody navrátil a zejména v druhé polovině tohoto století se začala populace bobrů rozrůstat, k čemuž posléze přispěla i zákonem stanovená ochrana tohoto druhu živočicha. V současné době je populace bobrů evropských na neustálém vzestupu a vzhledem k biotopům spjatým
s vodním prostředím, které tento druh živočicha osídluje, dochází v důsledku činnosti bobrů ke škodám na různých typech majetků (např. na veřejné infrastruktuře). S tím je úzce spojeno i potenciální ohrožení veřejné bezpečnosti a zdraví lidí.¹

Území České republiky bylo rozděleno do tří zón (A, B, C). V zóně A je navržena nejvyšší míra ochrany bobra evropského. V přechodové zóně B je zájem na ochraně bobrů podřízen hospodaření a jiným zájmům člověka v krajině. Tato zóna zaujímá převážnou část území České republiky (cca 86 %). Celé území Pardubického kraje se nachází v této zóně B. V oblastech s vysokou koncentrací rybníků a vodních nádrží, doprovázených zároveň velkým množstvím úživných biotopů, byla vymezena zóna C, kde by mělo být z důvodu neúměrných rizik jakékoliv osídlení bobrem evropským eliminováno (tj. prováděn odlov v souladu se zvláštními předpisy).¹

Město Slatiňany – Veřejná vyhláška – Opatření obecné povahy – Bobr evropský
https://slatinany.imunis.cz/edeska/file?id=48822

1. 20. 11. 2023 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA VÝZVA [↩][↩][↩][↩][↩]