František Bílek proslul především svým podílem na regeneraci koně Převalského a záchranou plemena starokladrubských vraníků, jejichž chov byl v roce 1945 přesunut kvůli nedostačující kapacitě hřebčína v Průhonicích právě do Slatiňan. Vzhledem k tomu, že se pro chov využily budovy bývalých knížecích stájí, začal profesor Bílek zanedlouho usilovat o vybudování hipologické expozice v bezprostřední blízkosti současného hřebčína, tedy v prostorách zámku. Jeho návrh byl schválen Národní kulturní komisí, v roce 1947 začaly převozy tisíců předmětů s hipologickou tématikou z hradů a zámků a byla zahájena instalace expozice, již pod správou Ministerstva zemědělství. Státní hipologické muzeum se pak veřejnosti otevřelo poprvé 1. října roku 1950 s výstavou Kůň v umění, a dále se o několik let později rozšířilo o vědeckou sbírku zaměřenou na vývoj a anatomii koně.1
Díky tehdejším pokynům z ministerstva kultury jsou zde shromážděny svozy obrazů a dalších většinou uměleckých předmětů s tématikou koní z více než 120 českých hradů a zámků. Rozsahem i obsahem se jedná o světový unikát, který byl také určitě jedním z důvodů, proč SZS byl v roce 2001 vyhlášen Národní kulturní památkou.2
První ředitelkou Státního hipologického muzea byla paní Růžena Horáková (úzká spolupracovnice prof. Bílka).2
- (20+) Státní zámek Slatiňany – Příspěvky | Facebook[↩]
- Vedení bojuje s kastelánkou, přednost mají Auerspergové – Chrudimský deník (denik.cz)[↩][↩]