• Listopadové zasedání Osadního výboru ve Škrovádě spojené s diskusí nad architektonickou studií
• Návrh: Revitalizace Škrovádské návsi

Zápis č. 9/24 ze dne 6. 11. 2024 ze schůze OV Škrovád (dále též jen „OVŠ“)

Účast 13 osob

Program jednání

První seznámení s návrhem studie na úpravu návsi paní architektkou Šmídovou

Na jednání OV představila svůj návrh studie na revitalizaci návsi architektka Ing. arch. Tereza Šmídová. Jednalo se o první seznámení obyvatel místní části s možností revitalizace návsi, která byla občany v minulosti požadována za účelem zkvalitnění veřejného prostoru především pro vyřešení problematiky nevzhledných kontejnerů, odstranění přemíry dopravních značek, umístění posezení. Dále pak umístění hracích prvků za řekou.

Paní architektka detailně prezentovala jednotlivé navrhované úpravy a obsáhle vysvětlovala důvody a přínosy jednotlivých navržených řešení, a to s důrazem na tradiční i aktuální funkci návsi s přihlédnutím k minulost místní části, která se odráží zejména v posezení odkazujícím na lomy, v nichž v minulosti pracovala značná část místních obyvatel, navrhovaného do centra návsi.

1. architektka uvedla, že dopravní řešení předjednala na odboru dopravy, který je připraven být v otázce změny řešení dopravy, jež by vedlo ke snížení počtu značek, nápomocný. Zazněla i potřeba projednat návrh dopravního řešení také s Policií ČR a před realizací zajistit projekt. Od přítomných obyvatel zazněl návrh na zajištění písemného souhlasu odboru dopravy s předloženou studií. Všichni přítomní občané kvitovali vyčištění veřejného prostoru od vizuálního smogu způsobeného přemírou dopravních značek a zklidnění dopravy a zvýšení její bezpečnosti díky navrhovanému uplatnění pravidla pravé ruky.

Ze studie vyplynulo jako nezbytné vymístit z návsi kontejnery na separované složky odpadu a jako jediná vhodná lokalita pro jejich umístění byl označen prostor v zatáčce za řekou. Vymístění kontejnerů z návsi je prvořadé a nezávisle na studii se již několik let řeší. V této souvislosti zazněl od přítomných obyvatel návrh, že by bylo v případě obnovy odpadových nádob vhodnější pořízení jednobarevných např. šedých a jejich barevné rozlišení pouze u místa vhozu odpadu, což by snížilo jejich negativní estetický dopad na okolí.

Nejširší diskuse proběhla kolem navrhované autobusové zastávky. P. Koblížek upozornil na vzdálenost zastávky od předních dveří autobusu a také na skutečnost, že cestující ze zastávky neuvidí přijíždějící autobus. P. architektka reagovala sdělením, že autobusovou zastávku koncipovala částečně jako altán s posezením, protože jí zjištěné počty cestujících autobusy byly v nižších jednotkách. P. Šťastný navrhoval, aby byla autobusová zastávka prosklená se zelenou střechou. S tímto návrhem většina přítomných nesouzněla, a naopak preferovali variantu více vesnickou. P. Velendorf považuje navrhované prvky mobiliáře za nedostatečně moderní, většina přítomných však tento názor nesdílela. P. Šťastný v tomto kontextu prosazoval názor jednotného mobiliáře (např. autobusová zastávka nebo odpadkový koš), jaký se používá ve Slatiňanech. V tomto kontextu proběhla mezi přítomnými diskuse, zda se má Škrovád vizuálně odlišovat od Slatiňan a zda někteří poznají, kde začíná Škrovád a kde končí Slatiňany. Tato otázka byla uzavřena s tím, že v tuto chvíli není aktuální.

Zazněly obavy některých občanů z dopadu zrušení parkoviště uprostřed návsi a jeho částečné nahrazení parkovacími místy u hospody. Přestože zde existuje riziko, že ve dnech, kdy Škrovád navštíví větší množství turistů, budou neukáznění řidiči parkovat i na nevhodných místech, je OVŠ přesvědčen, že navrhované řešení v případě své realizace zásadním způsobem zvýší estetickou a zejména užitnou hodnotu návsi pro místní obyvatele, ale i návštěvníky. P. Šťastný a Velendorf prezentovali pochybnosti ohledně možnosti využití plochy stávajícího parkoviště jako prostor pro umístění sezení a odpočinek s ohledem na chybějící zastínění v horkých letních dnech a dopravu. Tyto obavy OVŠ nesdílí – navrhovanými opatřeními by byla doprava zklidněna a v průběhu roku je řada dní, kdy lidé vyhledávají spíše svit slunce než stín – konkrétně například první jarní sluníčko svými paprsky vysloveně vybízí k pobytu na slunci. Během debaty zazněl i návrh vysadit uprostřed návsi strom. Klíčový je však fakt, že v případě studií navrhovaného umístění kvádrů uprostřed návsi jde především o odkaz na původní pískovcové lomy a případné využití pro sezení je až sekundární. Závěrem lze jednoznačně shrnout, že téměř všichni přítomní zastávali názor, že přeměna středu návsi z parkoviště na křižovatce na centrum obce by byla jednoznačně přínosná.

S plošným pozitivním ohlasem se setkal návrh na vykácení náletů na březích řeky Chrudimky, což by přineslo otevření výhledů na řeku, stejně jako odstranění stávající autobusové zastávky.

V případě navrhovaného mola sdělila p. architektka, že si je vědoma, že jeho případná realizace by byla velmi náročná a je otázkou, zda vůbec proveditelná. Tuto informaci přijal nelibě p. Velendorf, který uvedl, že molo bylo téměř to jediné, co se mu na návrhu líbilo. Takto negativní postoj však zastával sám, ostatní obyvatelé byli se studií spokojeni, případně uváděli konstruktivní návrhy a doplnění, jak je uvedeno v tomto zápisu.

Diskuse byla vedena ohledně navrhované odstranění části zábradlí vedoucího od mostu k autobusové zastávce a na druhé straně k hospodě, ale p. architektka přítomným vysvětlila, že z důvodu bezpečnosti není jeho umístění mimo most z návsi směrem k řece nutné.

Velmi pozitivně bylo přijato rozšíření zelené plochy kolem lípy, jež umožní pod ní umístit kruhovou lavičku. Pouze pracovník baru Kůlna (členky OVŠ bohužel neznají jeho jméno, protože se nejedná o místního obyvatele) upozornil na skutečnost, že ze stromu bude padat na lavičku nepořádek. Stejně pozitivně bylo přijato i rozšíření zelené plochy před pomníkem padlým, což by mělo kladný dopad nejen na estetiku a pietu tohoto místa, ale díky zlepšení rozhledových poměrů v křižovatkách i na bezpečnost a plynulost provozu. Obě tato opatření byla zmíněna jako nezbytná pro změnu dopravního řešení na využití pravidla pravé ruky.

K otázce umístění hracích prvků mezi tzv. betonkem u hospody a mostem širší diskuse neproběhla a přítomní vzali tuto skutečnost na vědomí. Pozitivní ohlas přineslo možné přesunutí informačních tabulí k tomuto místu, protože by klesl jejich počet a opět by to přispělo ke snížení vizuálního smogu na návsi. Obyvatelé se neshodli na vhodnosti přemístění výlepové plochy k ústí mostu na náves, protože by částečně zastínilo výhled na řeku. Nicméně lze předpokládat, že v momentě odstranění stávající autobusové čekárny a náletů bude řeka viditelná dostatečně navzdory navrhované výlepové ploše v těsném sousedství mostu, tím spíš pokud by byla realizována pouze v nezbytně nutné velikosti.

Na závěr byl představen návrh dětského hřiště za řekou, kdy všichni přítomní preferovali jednoduché a co nejméně nákladné prvky, které nebude nutné vybavovat dopadovými plochami.

Diskuse probíhala převážně konstruktivně. Od p. Velendorfa zazněla námitka, že byl vypracován pouze jeden architektonický návrh a ne variantní, nicméně členky OVŠ považují s ohledem na povinnost města jednat hospodárně a na skutečnost, že studie velmi dobře splnila zadání, případné variantní řešení za mrhání veřejnými prostředky, které by mohly být využity na realizaci jednotlivých opatření. P. Šťastný navrhoval předložení studie ZM.

Přestože informace, že součástí jednání OVŠ bude i představení studie byla mezi obyvatele distribuována formou výlepu na návsi, událostí na webu slatinak.cz a prostřednictvím mobilních zpráv, nebyla účast místních obyvatel nikterak veliká a je tedy na zvážení, zda prezentaci nezopakovat, aby dostali příležitost vyjádřit se i další.

Závěrem lze shrnout, že je náves v současné podobě pouze průjezdním a parkovacím místem s nevzhlednými kontejnery. Realizace návrhu studie by náves navrátila k jejímu původnímu významu – centru obce, které odkazuje na historii těžby pískovce ve skalách, z kterého je postaveno mnoho kulturních památek v okolí. Celá řada obcí se již vrací ke svým tradicím a Škrovád má na co navazovat. Zřejmě i proto byla představená studie velmi oceněna zejména občany, kteří zde mají kořeny, dlouho bydlí, mají ke Škrovádu vztah a jsou pamětníky řady událostí, které tato náves zažila.

Po jednání předsedkyni OVŠ kontaktoval p. Koblížek, že tématu studie mluvil s p. Korečkem, který nebyl přítomen a navrhoval přemístění parkoviště k obchodu za řekou a ponechání centra návsi prázdného.

OVŠ se jednomyslně shodl, že navržená studie opět vrací náves jejímu původnímu významu – centru vesnice, a proto navrhuje orgánům města ji schválit a činit kroky k její realizaci.

Zapsala: Mgr. Klára Sýkorová; Ověřila: Jitka Zahradníková

Celý zápis je také v prosincových Ozvěnách.