Aktuální znak pochází z roku 1996. V horní části je černý kůň ve skoku se zlatým uzděním ve stříbrném poli a pod ním je červená bosovaná zídka s pěti stínkami, v jejíž bráně (stříbrné) je černé písmeno A, které značí Auerspergy, šlechtický rod, vlastnící zdejší panství, který vymřel po meči v r. 1942.1 Autorem tohoto návrhu byl ak. malíř J. Škopek z Jaroměře.2
Nový znak byl předán městu 7. 5.1996 předsedou parlamentu Poslanecké sněmovny ČR M. Uhdem a veřejnosti byl představen na slavnostním zasedání zastupitelstva 9. 5. 1996.1
Starý znak
Slatiňany měly v novodobé historii dva znaky, přičemž první, vytvořený ještě obcí v r. 1967, nebyl sice v souladu s heraldickými uzancemi, ale využíval se účelově k propagaci, např. pro almanachy spolků, prodával se ve formě odznaku apod.1
Měl tvar dvojštítu, v němž je hlavní pole rozděleno šikmými barevnými proužky na dvě části. V horní je zlatá silueta historických staveb města (kostel, zámek) v červeném poli, stejnou barvu má i spodní díl se zlatou podkovou, ilustrující, čím je proslulé naše město.1
Dělící linie s mezerami (trikolora) sestávají z modré, stříbrné a zelené barvy. Po okrajích podkladového (spodního) štítu jsou lípové ratolesti a dole pěticípá hvězda (obě zlaté) ve stříbrném lemu. V horní části znaku je připojen místní název.1
Po třiceti letech byl nahrazen novým erbem, vzešlým z veřejné soutěže, jejichž tvůrci byli obeznámeni s podmínkami a pravidly městské heraldiky. Posledním schvalovacím orgánem byla však příslušná komise Poslanecké sněmovny ČR, odpovídající za správnost vyhotovení předloženého návrhu, stvrzující jeho platnost schválením. Tímto datem nabývá také právního aktu užíváním v oficiálních dokumentech města.1
Prapor Slatiňan
Přidělení praporu, druhého oficiálního symbolu města, bylo usnadněno schválením znaku, jenž z něho vycházel. Na vývěsce MěÚ u křižovatky bylo vyvěšeno sedm variant praporu k posouzení od občanů, jejichž připomínky měly být uplatněny při výběru vhodného typu na jednání zastupitelstva 28. 1. 1998. Bylo tomu tak proto, že na prosincovém zasedání neprošel ani jeden návrh.
Zastupiteli bylo vybráno jednoduché schéma praporu od grafika S. Valáška z Heřmanova Městce s červenými klíny v horní a spodní části, mezi nimiž je vraník ve skoku se zlatým uzděním na bílém podkladu.
Heraldický podvýbor Parlamentu ČR neshledal na něm žádné pochybení, takže jej předseda parlamentu ČR M. Zeman 18. 6. 1998 mohl předat zástupcům města.
Používaní znaku a praporu města stanovuje vyhláška, schválená zastupitelstvem, týkající se především reprezentace a reklamy u fyzických a právnických subjektů.1